Výuka cizích jazyků je jen hra

Kurzy celoživotního vzdělávání jsou velice vyhledávanou alternativou pro aktivní trávení volného času seniorů. Rozmach celoživotního vzdělávání nastal v devadesátých letech minulého století, kdy začaly vznikat univerzity třetího věku, vzdělávací instituce zaměřené na seniory.

První jedno- i více- semestrální kurzy byly zaměřeny především na obory, které měly seniorům umožnit poznávat podrobněji život kolem sebe. Jednalo se například o historii, dějiny umění či přírodovědné semináře či přednášky.

S nástupem počítačů do života ekonomicky aktivní části obyvatelstva na sebe nenechaly čekat ani výpočetní a počítačové kurzy jak pro začátečníky, tak i pokročilejší uživatele.

V současné době je nabídka jazykových kurzů pro seniory dostatečně široká, aby si každý mohl najít to, co ho zajímá, nebo v čem by se chtěl zdokonalit. Jediné omezení může představovat pouze užší nabídka v místě bydliště.

Senioři a jazyky

Vzhledem k množství jazykových škol a nejrůznějších jazykových kurzů není nabídka pro seniory příliš pestrá. Situace je pochopitelně rozdílná v závislosti na velikosti města či obce. Ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava) je nabídka přece jen bohatší, ale v podstatě je tvořena jen dvěma možnostmi. Buď se starší studenti zapojí do běžné výuky pro dospělé nebo jsou pro ně připraveny zvláštní kurzy pro seniory. Většinou se jedná o věkovou skupinu 50+ a skupinovou výuku pro 4-8 osob. Tempo a styl je přizpůsoben této věkové skupině.

Zde by bylo třeba rozlišovat dvě skupiny dříve narozených studentů – první stále ještě ekonomicky aktivní, která jazyk studuje zejména kvůli zaměstnání, a druhá, která již nepracuje, a tak jsou důvody ke studiu trochu rozdílné – porozumět dnešnímu »poangličtěnému« jazyku (specifický je například jazyk v reklamě nebo jazyk informačních technologií), dorozumět se s příbuznými v zahraničí (pokud si jejich děti našly zahraniční partnery) nebo se domluvit při dovolené mimo Českou republiku.

Další možností je výuka individuální, která je ovšem často příliš drahá a nesplňuje často jeden z důvodů návštěvy kurzů, a sice sociální kontakt bez ohledu na pokrok při studiu.

Tradiční metody vítězí

Starší lidé mají tradiční představy o jazykové výuce a spousta z nich by se při studiu ráda držela zavedeného modelu článek-slovíčka-cvičení, jak to znají ze školy. Také dnešní učebnice, ve kterých není ani slovo česky v nich vyvolávají velkou nedůvěru. Rádi by měli v ruce český překlad nejen slovíček, ale také frází či celých článků z učebnice.

Často si také stěžují na špatnou paměť danou vyšším věkem. Doslova se u nich naplňuje rčení »co se v mládí naučíš…«, jak dokazují některé komické situace, kdy si studentka snáze vybavila německé slovíčko probírané na základní škole před padesáti lety než slovíčko anglické probírané zcela nedávno.

Jazyková výuka seniorů má svá specifika, je třeba přistupovat odlišně od výuky teenagerů nebo ekonomicky aktivních dospělých, ale rozhodně se nedá říci, že by taková výuka měla mít menší výsledky než u jiných věkových skupin.

Zkušenosti z praxe

Studenti by se dali rozdělit do dvou kategorií – první z nich jsou zaměstnaní manageři, kteří nemají čas na domácí přípravu a výuka u nich probíhá nepravidelně. Kupují si službu jako každou jinou a doufají, že je za jejich peníze něco naučíme.

Druhou skupinou jsou studenti, kteří stále považují paní učitelku/pana učitele za velkou autoritu, která má vždycky pravdu. Mívají vzornou docházku a vždy perfektně vypracované domácí úkoly.

Přesto však mají tyto dvě skupiny hodně společného. Tempo studia je nutno přizpůsobit jiným nárokům. Mezi ty nejčastější patří nutnost častějšího opakování, kterou ovšem nevyžaduje učitel, nýbrž sami studenti, kteří zbytečně podceňují svoji schopnost zapamatovat si dříve naučené.

Více času se také tráví nad překlady celých textů, protože dříve narození studenti kladou velký důraz na porozumění veškerého textu v knize či na CD. Je proto těžké používat na nižších úrovních autentické materiály, ze kterých mají porozumět jen dílčí informace, a tak pochopit, že není třeba rozumět na sto procent, aby se člověk zorientoval v cizím jazyce. Snažíme se těmto požadavkům přizpůsobit, ale také nenucenou formou zakomponovat prvky moderní výuky.

Nestydět se mluvit

Dalším problémem je zbytečný ostych při nácviku výslovnosti a přízvuku v jednotlivých slovech a větách. Tato potíž by mohla být odbourána právě při poslechu autentických textů, kdy studenti zjistí, že jim známá slova v písemné podobě se najednou stávají nesrozumitelná při poslechu. Správným výběrem vhodných učebních materiálů je možné tento problém maximálně eliminovat.

Často se studentům může zdát, že si v hodinách jen hrají a dělají věci jako v mateřské škole – používání kartiček, pohyb po učebně atd… Ale právě změna zavedených rituálů a různost jednotlivých aktivit v hodině je velice efektivní, ve výuce není nuda a studenti si lépe zapamatují učivo, než kdyby jen seděli v lavici. Vždyť i student Dudek z filmu Marečku, podejte mi pero, si ve večerní škole látku lépe zapamatoval, když chodil sem a tam.

Pro starší studenty tu máme doporučení – důvěřujte svému učiteli, nebojte se cizojazyčné učebnice, nestyďte se před ostatními za svoje výkony, vždyť výuka cizích jazyků je vlastně jen hra.

Autor je spolumajitelem jazykové školy LinguaPlus.

Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad stránek, překlady z ruštiny, překlad webových stránek, anglický překlad a překlady do francouzštiny

Možnosti studia jazyků v krajských městech

Související články:

jazyky.studium.práce