Studium v zahraničí již dnes není doménou pouze univerzitních studentů. Díky stále se rozšiřující spolupráci vyjíždějí do zahraničí i středoškoláci. První postřehy z výměnného pobytu studentky Lucky si můžete přečíst v následujícím článku.
Moje první zážitky v Německu
„V rychlosti napíšu, co se dělo do teď. První týden jsem byla v malém městečku u Hamburku, kde nás organizace připravovala na rok v Německu. Bylo nás tam 35 z Rumunska (13), Bulharska (6), Moldávie (7), Polska (8) a já. Byla jsem jediná z ČR, ale vůbec to nevadilo. Bavili jsme se německy nebo anglicky. Podle toho, jak kdo uměl. Na tenhle týden v životě nezapomenu! Všichni "vedoucí" byli strašně moc milí a měli hlavně pro nás pochopení a skvěle nás připravili, protože oni sami si to prožili.
Pak jsem přijela do své rodinky do Lingenu, který je 20 km od hranic s Holandskem. Tohle městečko je vážně moc nádherné! Každá rodinka má baráček se zahradou. A my máme moc hezounký. Já mám vlastní pokojíček, protože starší dcera mých gastrodičů je na rok v Bostonu. Proto tu můžu být.
Ale oni mají ještě jednu 17tiletou dceru. Na začátku jsme si moc nerozuměly. Vůbec se mnou nemluvila a i když jsem se sebevíc snažila, tak se nic nezměnilo. Je naprosto jiná než já, říkala jsem si.
Jednoho dne jsem navrhla, že půjdeme na brusle a od té doby se náš vztah naprosto změnil! Skvěle si rozumíme. Na cestě do školy (jezdíme na kole jako všichni tady) si vždycky dobře popovídáme.
Mutter je moc milá a se vším mi pomáhá. A Papa moc často doma není, ale vždy když to jde, tak si povídáme. Je to tu vážně skvělý! Všichni jsou moc milí.
Druhý týden jsem šla ve čtvrtek do školy, kde mě naprosto krásně všichni přijali. Když potřebuji, tak mi pomůžou a hned ve čtvrtek jsme měli party v jednom skvělém coctail baru. A skvěle jsme se bavili. A už tenhle večer jsem věděla, že to bude prima třída.
Oni se navzájem neznají tak moc, protože z 10. třídy do 11., kde jsem teď, se žáci smíchají a rozdělí do 5ti tříd. (Tahle škola má tento rok 1128 žáků (i s námi výměnnými studenty, což je nejvíc, co kdy měla)). A to, že se neznají všichni, mi je hodně k dobru.
O víkendu jsme jeli já, Nehle, Arnoldo (výměnný student z Mexika), jeho dva gastbratři s Georgem (výměnný student z Kanady) na jedno jezero (Geeste) zkusit WINDSURFING! Tak tohle bylo vážně TOLL! Naprosto nás to všechny bavilo a prý nám to i šlo! Celý den jsme tam zkoušeli zdolat velký prkno s ještě vetší plachtou a stát se pánem větru. Moc jsme si to tam užili a na tohle taky nikdy nezapomenu.
A začala jsem chodit na lehkou atletiku, což je fakt legrace! Pořád jen běháme, ale třeba i házíme koulí, skáčeme do výšky, házíme oštěpem atd. A je tam skvělá parta. A zkoušela jsem veslování. A možná u toho zůstanu taky, ale nevím, jestli je lepší handball nebo veslování. Co myslíte?
Za dva dny budu přesně MĚSÍC v Lingenu s moji rodinkou. Tak nevím, jestli to třeba nějak oslavíme, nebo tak něco. Je pravda,že to moc není, ale už tohle považuji za menší úspěch.
Jo, ale během jednoho měsíce se toho změnilo hodně. Na prvním místě je určitě můj jazyk. Mluvím v pohodě plynně, ale s chybami. Ale to bude ještě chvíli trvat, než se naučím mluvit bez chyby. A MUTTI teď řekla, že chápu mnohem rychleji. A pak se určitě změnil můj přístup k lidem.
Ale musím vám říct, že jsem si nikdy nepředstavila, že to tu bude takové jaké to je. Tady se raduji i z takové maličkosti, že jsem třeba po dvou minutách vysvětlování něco pochopila. Nebo když dostanu ve škole dobrou známku, tak jsem taky MOC ŠŤASTNÁ!! Tady je dobrá známka větší úspěch než v ČR. A víte o tom, že v Německu mají 6 známek? Jednička nejlepší a 6 pravý opak…“
Lucka, 17 let
Autorka článku je studentkou – účastníkem výměnného pobytu neziskové organizace YFU.
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady do angličtiny, překlady němčiny, překlad do češtiny a překlady z francouzštiny.