Když člověk nezná cizí jazyk nebo si zkrátka nemůže vybavit nějaké slovíčko, nezbývá než domluvit se takzvaně rukama, nohama – a že to často funguje opravdu dobře! Gesta a výrazy totiž dokážou být velmi výmluvná – a když se neverbální spojí s verbálním, může to mít skutečně pozitivní účinky na porozumění a zapamatování. Přesně na to sází TPR.
Za zkratkou TPR se skrývá název Total Physical Response, což online Cambridge Dictionary definuje jako metodu výuky cizího jazyka, v níž učitel žádá své žáky, aby něco udělali, a oni musí reagovat pohybem či činností. Této metody se využívá hlavně při výuce dětí, ovšem čím dál častěji nachází své místo i u dospělých, nicméně bez ohledu na věk má největší přínos pro začátečníky. TPR směřuje k napodobení přirozeného procesu učení se jazyku u malých dětí, kdy rodiče na dítě hovoří a očekávají určitou reakci. Každá správná reakce je pak odměněna a tím je podpořena další aktivita.
Kdo stojí za TPR
Metoda vznikla díky americkému profesorovi psychologie Jamesu Asherovi, jehož myšlenkou bylo vytvořit úzké propojení mezi řečí a akcí. Inspiroval se při tom způsobem, jakým se děti učí svou mateřštinu – prostřednictvím vnímání slov a reakcí na ně. Zároveň je jeho stěžejním předpokladem, že pro účinné osvojení cizího jazyka je nutné využívat nejen levé, ale i pravé hemisféry, která má kontrolu nad motorikou. TPR vychází z tzv. behaviorismu, což je styl učení založený na imitaci, posilování a formování návyků. Učitel slouží jednak jako model, jednak jako zdroj zpětné vazby.
Čeho se v hodinách využívá
Hlavním nástrojem výuky je lidské tělo. Studenti se učí pomocí mimiky, pohybů, gest, které nejprve napodobují a opakují po svém učiteli společně s příslušnými slovíčky či větami a pak je provádějí a slovíčka vyslovují sami od sebe. Tímto způsobem se bez nutnosti překládání učí významům slov, a to především sloves pojících se s nějakou činností, např. „telefonovat“ či „skákat“, a jednoduchých vět, zejména pokynů, jako například: „Stoupněte si.“, „Otevřete knihy.“ či „Vstupte.“. Ve větách se tedy používá rozkazovací způsob.
Důležitou roli hrají také názorné příklady, obrázky, rekvizity a příběhy. Pokud jde o učební materiály jako například doplňovací cvičení, ty nejsou pro výuku TPR významné.
Co je u studentů rozvíjeno
Je evidentní, že dochází ke zlepšování poslechových dovedností. Teprve až žáci zvládají svému učiteli rozumět, začínají sami mluvit. Metoda vede také k úspěšnému rozšiřování slovní zásoby, a to hlavně v oblasti sloves znázorňujících nějakou pohybovou aktivitu či instrukce běžné pro práci ve třídě, jako je kupříkladu „Čti nahlas.“ Může však být využita v různých odvětvích slovní zásoby.
Jak vypadá učební prostředí
Na učebnu nejsou kladeny žádné speciální požadavky, a co se týče učební skupiny, může být jakkoliv velká. Hlavní je, aby se v ní její členové cítili příjemně a bezpečně. TPR zahrnuje všechny, takže se hodí i pro stydlivé introverty, kteří jsou neradi v centru pozornosti. Během aktivit je ideální, když jsou studenti v kruhu.
Jaké jsou silné stránky TPR
U metody TPR se nevyužívá mateřského jazyka, učitel a žáci tedy nemusí mít stejnou rodnou řeč, aby se dorozuměli. Navíc zde nehrozí riziko interference s mateřštinou. U malých dětí je nespornou výhodou, že není potřeba umět číst a psát.
TPR je založeno na názornosti a pohybových aktivitách, což do hodin vnáší zábavu a energii – prvky, které napomáhají k efektivitě výuky především u dětí, ale zrovna tak i u studentů starších. Pro kinestetické a vizuální typy je velice přínosná. Poskytuje však jen málo prostoru pro vlastní kreativitu studentů a také pro teorii a vysvětlování, což nemusí vyhovovat těm, kdo se o jistá pravidla potřebují opřít. Mimo jiné se najdou i takoví studenti, a to zejména mezi dospívajícími a dospělými, kteří se necítí příjemně, když musí předvádět nějaké akce.
TPR má mnoho co nabídnout i pro běžnou hodinu, například rozproudění žáků na začátku hodiny. Klíčem k úspěchu vždy je znát své studenty a vědět, zda a v jaké míře je vhodné metodu zařadit a jak z ní co nejvíce vytěžit. Sám její autor, doktor Asher, ostatně poukázal na to, že by se TPR mělo používat v kombinaci s dalšími metodami.
Aktivity, které lze použít
Při TPR je vhodné využívat písniček a říkanek, klasickou hru Simon Says nebo hry v kruhu, kdy žáci opakují po učiteli nějakou akci, a kdo zareaguje jako poslední, vypadává. Dobrým nápadem je i vyprávění příběhu, který zahrnuje slovesa, jež jdou předvést gesty.
Více tipů na vhodné aktivity, včetně popisu a užitečných rad, najdete zde nebo zde.
Autorka: Mgr. Žaneta Voldánová
Redakce Jazyky.com