Čeština patří k jazykům flektivního typu, je dokonce jeho ukázkovým příkladem. Ve flektivním jazyce se vztahy mezi slovy ve větě vyjadřují ohýbáním. Většina slov, kterými něco pojmenováváme, vyjadřuje nějaké morfologické kategorie (pád, osobu, číslo, …) – a zpravidla je vyjadřuje pohromadě v koncovce.