Baskičtina je jedním z nejstarších a zároveň i nejzáhadnějších jazyků v Evropě. Řeč se zvláštním rytmem, která vznikla ještě před příchodem indoevropanů, nepatří do žádné známé jazykové skupiny a o jejím původu a příbuzenství s ostatními jazyky dodnes existují jen dohady.
Euskal Herria
Baskičtina, baskicky euskara nebo euskera je původní jazyk oblasti známé jako Euskal Herria (Baskicko), rozdělené mezi Španělsko a Francii. Výraz Euskal Herria lze přeložit do češtiny přibližně jako země, kde se mluví baskicky, případně národ, který mluví baskicky.
Struktura jazyka
Baskičtina je aglutinační jazyk, užívá koncovky pro skloňování podstatných a přídavných jmen a zájmen. Každá koncovka vyjadřuje určitý gramatický jev a výsledného tvaru se dosahuje jejich vzájemnou kombinací.
Praga – Praha
Pragara – do Prahy
Pragaraino – až do Prahy
Slovesné tvary se tvoří většinou pomocí příčestí a pomocného slovesa. Příčestí vyjadřuje vlastní význam slovesa a určuje minulý, přítomný a budoucí čas. Tvarů pomocných sloves je nepřeberné množství, protože v baskičtině se přísudek shoduje nejen s podmětem, ale i s jedním nebo dvěma předměty (tzv. polypersonální shoda). Baskičtina patří mezi ergativní jazyky. V jazycích tohoto typu původce děje ve většině vět není podmětem, ale předmětem ve zvláštním pádu, tzv. ergativu.
Erosi – koupit
Erosi dut – koupil jsem (já – co); erosi diot – koupil jsem (já – jemu – co)
Erosten du – kupuje (on –co), erosten dizu – kupuje (on – tobě – co)
Erosiko duzue – koupíte (vy –co), erosiko didazue – koupíte (vy – mně – co)
Baskičtina nerozlišuje gramatické rody, pouze životnost a neživotnost podstatných jmen. Neexistuje tykání a vykání, ale používají se zvláštní slovesné tvary pro velmi důvěrnou komunikaci. Tzv. hika se však z běžného života postupně vytrácí a užívá se už jen v některých zónách.
Přízvuk, který řeči dodává charakteristický rytmus, má složitá pravidla. Závisí na původu a délce slova, mnohdy se jeho pozice mění v závislosti na tom, zda slovo používáme v jednotném nebo množném čísle, tříslabičná a delší slova mívají dvě přízvučné slabiky.
Velká část baskické slovní zásoby skutečně pochází z období před naším letopočtem. Kromě toho v baskičtině najdeme mnoho převzatých slov z jiných jazyků ( především z latiny, španělštiny a francouzštiny) a také novotvary vzniklé poněkud uměle ve dvacátém století, kterými se někteří lingvisté snažili tyto převzaté výrazy s větším či menším úspěchem nahradit.
Zajímavostí je dvacítková číselná soustava, kde např. číslo 91 je třeba vyjádřit jako laurogeita hamaika – “čtyřikrát dvacet a jedenáct”.
Historie
Vědci dokážou odhadnout, jak přibližně vypadala tzv. protobaskičtina od pátého století před naším letopočtem. Kořeny jazyka jsou mnohem starší, ale o tom, kdy, kde a jak se vlastně prababička baskičtiny objevila, nevíme s jistotou téměř nic. Oblíbená teorie tvrdí, ze první baskická slova vznikala jednoduše napodobováním zvuků přírody.
První psané záznamy o existenci baskičtiny pochází z doby příchodu Římanů na Iberský poloostrov, první dochované texty v baskičtině se však objevují relativně pozdě, až v 16. století, protože v psaných dokumentech se dávala přednost latině a později španělštině.
V letech 1918 – 1919 byla založena Akademie baskického jazyka, Euskatzaindia, která se věnovala výzkumu baskičtiny, od středověku rozštěpené na několik vzájemně velmi odlišných dialektů, a usilovala o vytvoření její spisovné formy. Ke vzniku spisovného jazyka došlo v 60. letech dvacátého století, přestože v té době bylo užívání baskičtiny na veřejnosti frankistickým režimem prakticky zakázáno.
Současnost
Baskicko v současnosti tvoří tři administrativní celky: Navarra a Baskická autonomní oblast, ktrerá zahrnuje provincie Araba, Bizkaia a Gipuzkoa ve Španělsku a tzv. Iparralde (česky Sever), provincie Lapurdi, Nafarroa-behea a Zuberoa ve Francii.
V Autonomní oblasti Baskicko je baskičtina kooficiálním jazykem, stejně jako v části Navarry. V malé oblasti v okolí Pamplony, hlavního města Navarry, sice nemá status oficálního jazyka, ale jejím mluvčím jsou přiznána určitá práva. Francie menšinové jazyky, tedy ani baskičtinu, úředně neuznává.
Baskicky mluví jen přibližně 650 tisíc obyvatel Baskicka a malé komunity baskických emigrantů například v latinské Americe. Přestože počet jejích aktivních mluvčích se v současnosti mírně zvyšuje, UNESCO zařadilo v roce 2002 baskičtinu na seznam jazyků, kterým hrozí zánik.
Odkazy a použité zdroje:
www.euskaltzaindia.net (ve španělštině, angličtině a francouzštině)
Baskická výslovnost
El euskera y sus dialectos, Koldo Zuazo, Alberdania s. l., 2010
El euskera arcaico, extensión y parentescos, Luis Núñez Astrain, Editorial Txalaparta s. l., 2003