Poměrně značný počet osob se snaží prosadit a živit jako překladatelé. Pro které skupiny lidí je, ale vlastně tato profese vhodná, které osoby by se ji měly naopak vyvarovat a na co by se měli začínající překladatelé zaměřit, aby se stali profesně úspěšnými?
Je pro mě překladatelská profese vhodnou volbou?
Tak zní základní otázka, kterou by měla daná osoba samá sobě položit předtím, než se začne aktivně snažit stát se překladatelem a zařizovat s tím spojené formality. Vypracovávat kvalitní překlady (o kvalitním simultánním tlumočení ani nemluvě, ale to odbočuji) totiž není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ani v případě, že jste bilingvní rodilý mluvčí s dostatečným jazykovým vzděláním a schopnostmi.
Pro začínajícího překladatele může být tvrdým oříškem i zdánlivě snadný obecný překlad, a pokud se hned ze začátku rozhodne pustit do náročného odborného překladu (pomíjím skutečnost, že začátečník může hovořit o značném úspěchu už v případě, že se k takové zakázce vůbec dostane), tak nezřídka bývá jeho zklamání způsobené obtížnosti tohoto předsevzetí natolik velké, že s překládáním definitivně skončí, aniž by vůbec úspěšně dokončil svoji první zakázku.
Kvalitně vypracovávat odborné překlady je totiž značně pracné. Mnozí amatéři, kteří se začnou věnovat překládání, postrádají dostatek vytrvalosti a píle, aby se mohli stát překladatelskými profesionály, kteří si poradí i s těmi nejobtížnějšími překlady.
Proto doporučuji osobám, které postrádají dostatek vytrvalosti a píle a uvažují o profesní překladatelské kariéře, aby se raději zaměřily na něco jiného, jelikož jako překladatelé téměř jistě neuspějí. Tato činnost taktéž není vhodná pro extrovertní jedince, pro které bude skutečným utrpením vypracování velkých překladatelských zakázek a s tím spojené dlouhodobé vysedávání u počítače, listování ve slovnících, dohledávání různých odborných pojmů na internetu, ve všemožných tištěných encyklopediích a především pak absence fyzického lidského kontaktu v pracovní činnosti. Pro tyto lidi je vhodnější stát se tlumočníkem, nebo průvodcem. Zejména pokud k tomu existují i jinak vhodné podmínky (například blízkost turisticky atraktivních měst, lokalit atd.)
Překladatelská činnost je tedy ze své podstaty vhodná pro introverty. Pro lidi, kterým nejen, že nebude vadit, že nemusí každý den chodit do zaměstnání a trávit čas v nepřetržité společnosti jiných lidí, ale naopak to uvítají. Stejně jako soustavnou duševně náročnou práci v soukromí své domácí pracovny. Člověk, ale nesmí postrádat dostatek vytrvalosti a píle. To je totiž u překladatelské profese to nejdůležitější.
Tolik tedy k základní otázce, která by vám měla pomoci při rozhodování, jestli je pro vás vůbec vhodné stát se překladatelem, a zda-li vám tato profese bude dlouhodobě vyhovovat.
Ano, překladatelská profese je pro mě vhodnou volbou.
Pokud odpověď na výše zmíněnou základní otázkou zní takto, tak můžete přistoupit
k realizaci vašeho záměru stát se profesionálním překladatelem. Nejdříve byste se měli rozhodnout, zda-li chcete pracovat jako překladatel v trvalém pracovním poměru, nebo působit na volné noze a vykonávat svou činnost na základě živnostenského listu. Případně na dohodu o provedení práce, nebo na základě autorské smlouvy podle autorského zákona.
Dnes působí většina překladatelů a tlumočníků na volné noze a začátečníci pokud nedisponují dostatečnou profesní kvalifikaci a dalšími přednostmi, ani prakticky nemají jinou možnost. Takže kromě zvládnutí samotné překladatelské profese budete muset být schopni se sami prosadit na trhu, kde vládne tvrdá konkurence.
Jaká je aktuální situace na trhu? Co je nutno vědět? Na co se zaměřit?
Předpokladem úspěšného prosazení se na tomto trhu jsou mimo jiné alespoň základní ekonomické znalosti. Překladatel nejen, že musí velmi dobře ovládat jazyky, z (do) kterých chce překládat, ale musí také vědět, jaké povinnosti mají překladatelé a tlumočníci na volné noze ze zákona. Tyto skutečnosti se samozřejmě dají snadno zjistit a není nutno se zde o nich podrobně zmiňovat. Překladatel na volné noze musí, ale být především schopen získat a udržet si zákazníky. To už, hlavně pro začínající překladatelé bývá značně obtížnější. Zejména v současném období, kdy svým způsobem ještě stále přetrvávající ekonomická krize má negativní vliv také na počty zakázek, ke kterým se překladatelské agentury a překladatelé na volné noze mohou dostat.
Nelze sice hovořit o paušálním poklesu objemu překladatelských a tlumočnických zakázek, ve všech jazycích a oborech (existují odvětví, ve kterých se v důsledku ekonomické krize objem zakázek naopak zvýšil) nicméně obecně se dá říci, že v důsledku ekonomické krize a jejího negativního působení na hospodářství, cestovní ruch, investice, spotřebu atd.; celkový počet překladatelských a tlumočnických zakázek poklesl ve značné míře.
Tato skutečnost ještě více znesnadňuje úspěšné zapojení se do procesu výdělečné překladatelské činnosti osobám, které zatím nemají vytvořeno svoje portfolio stálých zákazníků a ve srovnání se zkušenějšími kolegy většinou ani nemohou nabídnout (nebývá to však pravidlem ve všech případech) srovnatelnou, nebo vyšší kvalitu svých překladů. I když rychlost vypracovávání zakázek je často srovnatelná, nebo dokonce vyšší (většinou, ale právě na úkor kvality).
Je tedy nutno se zaměřit na aktivní vyhledáváni zákazníků a na prvním místě se soustředit na kvalitu odvedené práce. To zvyšuje počet zakázek, které budete později dostávat. V průběhu realizace překladů je nutno pracně dohledávat neznámá slova a pojmy, tak aby byl odevzdaný překlad kvalitní. Ledabylý překlad nejen, že je zárukou ztráty klienta, ale ještě může být zdrojem velkých problémů (především pak pokud nemáte uzavřeno profesní pojištění).
Závěrečné shrnutí
Jelikož tedy začínající překladatelé obecně nedosahují profesních kvalit zkušených kolegů, kteří překládají už řadu let, snaží se začínající překladatelé často docílit konkurenceschopnosti zejména prostřednictvím nízké ceny za své překladatelské služby. Zákazníci, ale z pochopitelných důvodů preferují především kvalitu a začínající překladatel, který nastaví svoje ceny velmi nízko si tímto může spíš uškodit, než, že by mu to dopomohlo k většímu počtu zakázek. Je důležité umět vhodným způsobem vyjednávat o ceně. Pokud se překladateli, který nabízí vypracovávání překladů za velmi nízké ceny podaří získat dostatečný počet zákazníku, vyvstává ještě otázka rentability. Překládat pod určitou cenovou hladinu se už prostě finančně nevyplatí a pro danou osobu by bylo z ekonomického hlediska výhodnější věnovat se něčemu jinému, pokud se ji nedaří získat zakázky za adekvátní cenu.
Autor je kmenovým překladatelem Agentury AZRA.