V souvislosti s letošní novelou zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), vznikly překladatelům a tlumočníkům nové povinnosti a s nimi se objevila řada nejasností a otázek. Překládám pro zahraničí, musím se stát plátcem DPH? Kde se daň z přidané hodnoty odvádí? V ČR nebo v zemi, kde sídlí klient? Jaké povinnosti má plátce DPH? Odpoví vám náš článek.
Změna v zákoně od 1.1. 2010
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty byl novelizován s platností od 1.1.2010. Úpravy zákona vyvolala směrnice Rady Evropské unie o společném systému daně z přidané hodnoty. Evropská unie se takto snaží bojovat proti daňovým únikům.
Změny v zákoně se dotýkají také překladatelů a tlumočníků, kteří řeší především to, zdali se musí stát plátci DPH. Doposud se tato povinnost vztahovala na překladatele a tlumočníky, jejichž obrat za 12 kalendářních měsíců přesáhl 1 mil. korun českých. Od začátku roku 2010 se musí jako plátci DPH na finančním úřadě zaregistrovat také ti překladatelé a tlumočníci, kteří poskytují služby pro OPD (osoby povinné k dani) se sídlem v jiném členském státě EU.
Kdo je OPD (osoba povinná k dani)?
§ 5 :„Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti.“
Překladatel/ tlumočník u klienta tedy nezjišťuje, zdali je či není plátce DPH v EU. Překladatele zajímá, jestli zákazník danou službu potřebuje pro svoji ekonomickou činnost či ne. Jestliže ano, jedná se o osobu povinnou k dani (OPD).
Pokud je klientem právnická osoba,
většinou má povahu obchodní společnosti (např. společnost s
ručením omezeným, akciová společnost). Může se však jednat i
o neziskový subjekt nebo jednotku územní samosprávy (obec, kraj,
země), pokud je jim poskytována služba v rámci jejich
ekonomické činnosti. Fyzická osoba je osobou povinnou k dani
v případě, že je jí služba poskytována rovněž jen
v rámci její ekonomické činnosti.
V praxi to vypadá tak, že pokud pro prodavačku v Berlíně budete překládat její maturitní vysvědčení do češtiny a ona toto vysvědčení nepotřebuje pro své podnikání (či zkrátka nepodniká), tak překlad není určen pro OPD a vy se plátcem DPH stát nemusíte.
Aby nedošlo k nedorozumění, je
vhodné již při objednávce sjednat, zda služba ze strany
objednatele je určena pro jeho ekonomickou činnost či nikoli.
Kdy se stávám plátce DPH?
§ 94 odst. 11 povinnost platit DPH nově definuje takto:
„Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto služeb, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby“.
Jakmile však přeložíte byť jen jedinou věc jedinému klientovi v EU, který je OPD, tak se oba dva (i klient jako příjemce) stáváte plátci DPH. A to dnem poskytnutí těchto služeb. Přihlášku k registraci na finančním úřadě jste povinni podat do 15 dnů ode dne, kdy se stanete plátcem (viz § 95 odst. 6).
Jsem plátce DPH a co dál?
Registrací na finančním úřadě však nové povinnosti plátců DPH nekončí. Kromě podání přiznání k DPH, je plátce povinen předkládat také souhrnné hlášení (elektronicky přes datovou schránku či aplikaci EPO pomocí elektronického podpisu). Toto hlášení plátce v případě poskytování služeb předkládá buď měsíčně nebo čtvrtletně (v závislosti na tom, zda je měsíčním
nebo čtvrtletním plátcem DPH), ovšem pouze pokud v daném období fakturoval služby do zahraničí.
Praktické rady pro vystavování daňových dokladů
Služby pro podnikatele v EU
Poskytuje-li překladatel překladatelské služby do zemí EU osobě povinné k dani, místem plnění je země příjemce překladu. Celková cena na daňovém dokladu bude bez DPH, protože ji neodvádíte vy jako překladatel, ale klient ve své zemi. V okamžiku poskytnutí služby se stáváte plátcem DPH a tuto fakturu musíte následně uvést v souhrnném hlášení, které musíte podat. Na
faktuře – daňovém dokladu uvedete poznámku, že místo plnění
je podle § 9 odst. 1 zákona 235/2004 Sb. mimo tuzemsko a že
příjemce je povinen přiznat a zaplatit daň. Tato poznámka není
vtip, ale povinná náležitost (doporučuje se ji napsat v jazyku
vystavení faktury).
Služby pro soukromé účely v EU
Jestliže je překlad určen pro zákazníka z jiného členského státu EU, který není OPD (občan, soukromé účely, právnická osoba pro jinou než ekonomickou činnost, např. výkon místní správy), daňový doklad vystavíte s DPH a daň odvedete v ČR. Pokud nejste plátci DPH, fakturujete samozřejmě bez daně z přidané hodnoty, plátcem DPH se nestáváte a daň neodvádíte.
Služby pro tuzemského zákazníka
Pokud jste plátci DPH a fakturujete překladatelské služby českým zákazníkům (bez ohledu na to, zdali jsou či nejsou OPD), vystavujete daňové doklady s DPH. A daň z přidané hodnoty tedy odvádíte v ČR. Ceny služeb jsou pak pro klienta pochopitelně vyšší o DPH (20 %). Pokud nejste plátci DPH fakturujete tak jako dříve bez DPH.
Služby do třetích zemí
Pro zákazníky se sídlem v třetích zemích (mimo EU) vždy vystavujete daňové doklady bez DPH. Nezkoumáte, zdali je klient OPD či není. Pokud nejste plátci DPH, nestáváte
se jimi ani z titulu poskytnutí služby osobě z třetí
země.
Na co si dát pozor
Navýšení ceny
Jako plátce DPH budete všechny své služby českým zákazníkům fakturovat s navýšením ceny právě o dvacetiprocentní DPH. Pro české firmy, které jsou plátci DPH (většina překladatelských agentur) se však dražšími nestáváte. Firma (plátce DPH) si daň jednoduše odečte. Soukromé osoby a neplátci DPH si daň odečíst nemohou a vaše služby pro ně tedy budou dražší.
Pozor na neplatiče
Překladatelé mají bohužel špatné zkušenosti s neplacením zakázek. Jakmile se stanou plátci DPH, jsou povinni ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tuto daň přiznat a následně zaplatit. A to i v případě, že klient překlad nezaplatil.
Pro některé z překladatelů může být řešením tohoto problému, že dle stanovených smluvních podmínek vystaví zálohovou fakturu a skutečně překlad předají až dnem zaplacení.
Dle § 21 je plátce povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak.
Odst. 5)
Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve,
b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty.
Závěr
Překladatelé, kteří se zahraničím obchodují jen velice výjimečně a nechtějí se stát plátci DPH mají omezené možnosti, jak situaci řešit. Mohou uzavřít dohodu s kolegou (plátcem DPH) či překladatelskou agenturou a své služby fakturovat přes ně. Překladatel tak ale ztratí část své samostatnosti.
Za provedení odborné korektury textu děkujeme daňovému poradci RNDr. Martinu Vůjtovi.
Napište nám svoje zkušenosti redakce@jazyky.com.