Pět hodin ráno, svítá a Krétě se odpočívá po bujaré noci. Jen já se z taxíku loučím se známými místy. Moje tříměsíční dobrodružství končí a já se vracím domů – opálená, o 6 kilo lehčí, s kufrem plným suvenýry, hlavou nacpanou vzpomínkami a bohatší nejen o eura, ale hlavně o nezapomenutelné zkušenosti. Na jednu stranu se těším, ale zároveň se mi po životě na Krétě bude stýskat.
Všude dobře, proč být doma?
Letní práce v zahraničí je skvěle strávenými prázdninami, kde si vyděláte peníze, procvičíte si angličtinu, poznáte cizí zemi a nové lidi (to se vám z okýnka autobusu při týdenní dovolené nikdy nepodaří) a postavíte se na vlastní nohy. Měla jsem úspěšně za sebou maturitu i přijímačky na VŠ, a tak jsem se rozhodla podstoupit další "zkoušku dospělosti", tentokrát už ne ve školních lavicích, ale v reálném životě.
Kde začít?
Každého z nás strašili tím, jak dopadli ti, co někam vyjeli s odhodláním sehnat si práci na místě. S ohledem na znepokojené rodiče jsem to zavrhla. Pokus první – snaha najít si práci přes internet – se nezdařil. Na žádný z desítek mailů mi nepřišla odpověď. Pokus druhý -agentura – byl naštěstí úspěšný. Po bitvě je každý generál, takže pár tipů… Pokud jste odvážní a zajistíte si na prvních pár dní jídlo a ubytování, není problém vyrazit naslepo. Ideální je oblast turistických letovisek, kde na každých druhých dveří visí cedule "Staff wanted".
Agentura je variantou pro ty, kteří na Krétu vyjíždí prvně, nemají tam žádné známé nebo doporučení od kamarádů. Za programový poplatek v řádu pěti tisíc korun očekávejte nalezení práce. Ale nic víc!
Počítejte s tím, že jakmile budete v cizině, stejně jste na všechno sami. Úplně nejlepší je, když se vám tam zalíbí natolik, že se vracíte i další sezónu. Ušetříte za poplatky agentuře, přímo s hotelem si sjednáte lepší platové podmínky a náš hotel proplácel i letenky.
Než odletíte vstříc dobrodružství
Díky členství Řecka v EU vás nečeká před odjezdem příliš zařizování. Vycestovat se dá i na občanku a nepotřebujete žádné pracovní povolení. Do hlavního města, Heraklionu a do Chanie na severozápadním pobřeží létá nízkonákladová společnost.
Zaměstnavatel za vás odvádí srážky ze mzdy do systému veřejného zdravotnictví IKA, proto byste měli mít nárok na poskytnutí stejné péče za stejných podmínek jako Řekové. Pro jistotu jsem stejně uzavřela cestovní připojištění a vezla si s sebou základní lékárničku. Naštěstí jsem nic z toho využít nemusela.
Balíme kufry
S blížícím se odjezdem astronomicky narůstá hromada věcí, kterou si chcete vzít s sebou a k bodu mrazu se blíží pravděpodobnost, že se vám všechno vejde za prvé do kufru a za druhé do váhového limitu 20 kg. Řekové jsou při odbavování k nadváze zavazadel shovívaví, a proto cestou zpět už nemusíte zvažovat každou ponožku. Já jsem se to bohužel dozvěděla až na letišti potom, co jsem hodně věcí vyhodila a ještě více rozdala řeckým známým.
Co by určitě nemělo ve vašem kufru chybět? Doklady, dokumenty, důležité kontakty (na agenturu, ambasádu, policii…), eura na období před výplatou, mobil, foťák a základní léky. Na práci je dobré s sebou mít černou sukni (kluci pochopitelně kalhoty) a dostatek bílých košil.
Agentura nám sice slíbila uniformy, bohužel k tomu nikdy nedošlo a černé sukně a bílé košile nepatří k tradičnímu sortimentu obchůdků se suvenýry. Nikomu nepřeji shánění oblečení na celém východním pobřeží ostrova ani jeho ruční praní v umyvadle každý druhý den.
Notebook se ukázal jako nejužitečnější věc z celé výbavy – na filmy, hudbu, psaní deníčku, ukládání fotek, a když jsme na balkoně chytili Wi-fi připojení k internetu, posílat maily domů a volat (přes skype) k nám chodili všichni čeští a slovenští spolupracovníci. V prvních dnech jsme hledali co nejoriginálnější skrýše na cennosti, ale pak jsme zjistili, že kriminalita na Krétě je extrémně nízká.
Výběr oblečení přizpůsobte extrémnímu teplu (i nad 35 ºC), krétský déšť jsem nezažila. Uzavřené boty, deštníky a bundy nechte doma. Zmrzlíci si mohou vzít jednu mikinu a kalhoty, koncem září se večer ochladí (asi na 25 ºC)a fouká.
Zbylé místo v kufru zaplňte kosmetickými a hygienickými potřebami, jejichž nákup se na Krétě dost prodraží.
Práce přeci šlechtí
Skoro všichni Řekové jsou zaměstnaní v cestovním ruchu a proto pracují pouze v sezóně (cca od dubna do října). V zimě buď nedělají vůbec nic nebo sklízejí na svých farmách olivy. Aby se uživili, dokud práce je, pracují co nejvíce to jde. Takže minimálně 12 hodin denně 7 dní v týdnu. Není ani výjimečné mít dvě nebo více zaměstnání – jedno denní a druhé noční a jen 4 hodiny na spánek.
V hotelu nás pracovalo 15 Čechů a Slováků, většina na restauraci, já se naštěstí dostala na bar. Práce na restauraci byla namáhavější a stresující, tácy s nádobím těžké a málo volna. Ani na baru jsme se neflákali, ale měli jsme víc času komunikovat s hosty i s Řeky z hotelu, a spropitné bylo vítanými penězi navíc.
Pracovala jsem osm hodin denně – ráno od devíti do jedné, kdy jsme bar v poklidu připravovali na večerní provoz a přicházelo mnohem méně hostů a potom od večer od osmi do půlnoci, kdy už se skutečně tvrdě pracovalo. Měsíčně jsme měli asi 6 ,,days-off“ (volných dní).
Hosté a jejich spokojenost je nadevše, proto jsme s úsměvem plnili většinu přání (některá drobnými podvody jako růžové víno) a když začala večerní špička, bez šance napít se nebo si odskočit na záchod jsme běhali po place zpocení jak myši. Kvůli neuvěřitelnému vedru a dusnu byla práce mnohem namáhavější a únavnější než v Čechách.
Money matters
Smiřte se s tím, že na tento typ pracovního pobytu jedete kvůli jiným věcem než zázračnému zbohatnutí. Po zdanění jsme dostávali 4 eura na hodinu (po 22. hodině 5 eur) s příplatkem za neděle 20 eur. Agentura si strhávala denně 10 eur za zajištění ubytování a jídla.
Významný příjem představovalo spropitné (tipsy). Průměrně to bylo 8-15 eur za večer. Z "tips-fondu" jsme zaplatili výlety, jídlo i suvenýry a z výplaty jsem neutratila ani eurocent.
Největším problém pobytu bylo otevření účtu, na nějž nám agentura zašle výplatu. Agentura nás nejdřív poslala do špatné banky – AlphaBank. Jediná pobočka Bank of Cyprus na ostrově je v hlavním městě. Podklady od agentury k otevření účtu byly k ničemu, naopak jsme potřebovali v řečtině potvrzení o zaměstnání. Po několika hodinách a spousta problémech jsme uspěli. Posílali nás od přepážky k přepážce, nechali nás čekat, aniž by nám řekli na co a pořád telefonovali. Když si nás konečně začali všímat, papírování bylo hotové asi za tři minuty, promluvili s námi asi 3 věty a poslali nás do jiné budovy pro kartu.
Vedení účtu je zdarma a výběr z jejich bankomatu také (ten bohužel skoro nikde není). Poslední problém jsme měli s vybráním peněz z účtu při odjezdu. Týden jsme třikrát denně urgovali manažera, aby včas zaslal naši výplatu a my ji stihli vybrat. Povedlo se to skutečně za pět dvanáct. Čtyři hodiny před odjezdem.
Lidé v Řecku
Řekové vás mile překvapí svou srdečností a otevřeností. Trvalo asi hodinu, než mě znali všichni v hotelu a za den i všichni v ulici. Při každém setkání se usmívali, zdravili mě a ptali se, jak se mi daří. Když se naučíte pár frází v řečtině, získáte cenné body navíc.
Dalším typickým rysem je patriotismus (neříkejte turecká káva, výhradně řecká, i když je to totéž), dodržování náboženských tradic a velký důraz na rodinné vztahy. Pokud na skromnou řeckou svatbu dorazí jen "nejbližší rodina" a pár přátel, znamená to přinejmenším 500 osob.
Kdykoli se na Řeka obrátíte s problémem, ujistí vás, že vše se vyřeší a dá do pořádku. Zítra. A nemile vás překvapí, že zítřku se nedočkáte ani za měsíc. Nezbývá než několikrát denně pronásledovat onoho Řeka a opakovat jako kolovrátek svou žádost. Pro větší efekt zvyšte hlas, buďte lehce hysteričtí nebo se rozbrečte, impulsivní Řekové dělají totéž. Ani potom nečekejte zázrak ze dne na den, ale do týdne se to snad vyřeší.
Tipy na závěr
Ani po překonání počátečních nesnázích, kdy nebylo jídlo žádné, nebyla situace ideální. Hranolky, špagety, meloun, pomeranč, suchá bageta, feta sýr, rajčata a pistácie. Tyto potraviny se nám čtvrt roku denně objevovaly v různých kombinacích na kantýně. Mimo to vážně nepoživatelná hustá luštěninová polévka s koprem. V obchodě jsme zírali na kelímek jogurtu za 1,5 eura, ale i ostatní jídlo bylo dost drahé.
Záchranou z nouze se stal pitagyros – po Aristotelovi a Platonovi největší přínos Řecka světu – kousky grilovaného masa, rajčata, cibule, zelí, hranolky a dresink zamotané v placce pita chlebu za 2,5 eura. Prodávají ho naprosto všude a do 5ti minut můžete jíst.
Využijte volna k cestování po Krétě! Za vidění stojí NP Samarijská soutěska, města Heraklion s palácem Knossos, Rethymno a Chania, ostrov Chris, bývalá kolonie malomocných Spinalonga… Na spoustu míst vás doveze linkový autobus, je luxusně klimatizovaný a levný. Jen neberte jízdní řád vážně a buďte trpěliví! Nebo využijte pouliční prodavače zájezdů, když mu prozradíte, že tu pracujete, dostanete značnou slevu.
Máte vlastní zkušenost s prací v zahraničí? Napište nám o tom! redakce@jazyky.com.
Informujte se o možnosti vrácení daní při práci v zahraničí.