Ústní zkouška je třetí dílčí částí nové maturity z cizího jazyka. Ústní zkoušky z cizího jazyka budou probíhat ve stejný termín jako ústní zkoušky z jiných předmětů. V roce 2010 budou probíhat v květnu, přesný termín konání určí ředitel školy. Následující článek popisuje organizaci, strukturu a hodnocení ústní zkoušky.
Čas vymezený na zkoušku
Délka ústní zkoušky z cizího jazyka bude celkem 35 minut – z toho 20 minut na přípravu a 15 minut na realizaci zkoušky před maturitní komisí. Čas vymezený na zkoušku je stejný pro obě úrovně obtížnosti.
Povolené pomůcky
Během přípravy bude mít žák možnost vypracovat si poznámky a poté je při ústní zkoušce upotřebit. Může také používat slovníky. Kromě nich lze uplatnit předem schválené doplňkové stimuly, např. obrazový materiál, mapu či čtenářský deník.
Vyzkoušejte si ilustrační testy nové maturity nanečisto!
Organizace ústní zkoušky
Na začátku ústní zkoušky si žák vylosuje jeden pracovní list se zadáním. Žák si bude losovat ze 20 zadání. Škola může využít nabídku pracovních listů zpracovaných CERMATem nebo si může podle centrálně stanovených pravidel a metodiky zpracovat listy vlastní (nebo některé jejich části).
Při přípravě žák pracuje s pracovním listem, do kterého si zapisuje poznámky, kterých následně využívá při samotné realizaci ústní zkoušky.
Pracovní list žáka obsahuje pouze zadání a instrukce nezbytné pro jeho přípravu na zkoušení, neobsahuje tedy ty části zadání, které má žák řešit bez předchozí přípravy (např. otázky zkoušejícího v 1. části ústní zkoušky).
Pracovní list
Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu – skládá se ze čtyř částí, z nichž každá část reprezentuje jiné téma či situaci a jiné ověřované dovednosti.
Ústní zkouška začíná motivačním úvodem – žák odpovídá na dvě až tři otázky typu „Jak se jmenujete? Kolik máte let?“, které ještě nejsou součástí hodnocení a mají sloužit jako rozehřátí a uvolnění. Poté je žák upozorněn, že samotná zkouška začíná a že od této chvíle již bude hodnocen.
1. část – Interview – zkoušející klade žákovi 3 – 5 otázek na všeobecné téma (např. vzdělávání –„Jaké jsou vaše oblíbené předměty ve škole? Jak dlouho vám trvá cesta do školy?“).
2. část – Samostatný ústní projev na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulů, např. fotografie, mapka. Tato část obsahuje 3 úkoly – popis obrázku, porovnání dvou obrázků a krátký samostatný projev na daný námět, ve kterém má žák vyjádřit svůj osobní vztah k tématu. („Vyberte si jeden obrázek a popište, co na něm vidíte? Srovnejte oba obrázky.“)
3. část – Ústní projev na specifické/odborné téma (např. Vzdělávací systém v České republice, Karel Čapek). Tuto část pracovního listu si stanovuje sama škola. Nejdříve žák sám vypráví o zvoleném tématu, poté řeší úkoly či odpovídá na otázky související s látkou.
4. část – Ústní interakce mezi žákem a zkoušejícím v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných témat. Žák má např. v této části otázku „Cestování“ a jeho úkolem je domluvit se s kamarádem (kterého představuje zkoušející) na výletě, na který spolu pojedou – musí se dohodnout, kam pojedou, na jak dlouho, kde budou ubytování, co budou jíst apod. Na závěr této části by měl žák shrnout, na čem se se zkoušejícím domluvili. V základní úrovni obtížnosti začíná interakci zkoušející, ve vyšší úrovni je začátek interakce na žákovi.
Témata a tematické okruhy
Tematické okruhy ústní zkoušky z cizího jazyka se týkají konkrétních, všeobecných a běžných otázek. Výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy není uzavřený, mnohé náměty se mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a mohou se navzájem prolínat.
V zadání maturitní zkoušky se mohou objevit tato všeobecná témata: osobní charakteristika, rodina, domov a bydlení, každodenní život, vzdělávání, volný čas a zábava, mezilidské vztahy, cestování a doprava, zdraví a hygiena, stravování, nakupování, práce a povolání, společnost, příroda.
Třetí část pracovních listů – specifická/odborná témata jsou plně v kompetenci školy, která si je stanovuje v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická/odborná témata např. patří reálie zemí dané jazykové oblasti, ochrana životního prostředí, zdravotnictví, divadelní představení či studijní pobyt v zahraničí.
Hodnocení ústní zkoušky
Evaluace ústní zkoušky bude prováděna dvěma certifikovanými hodnotiteli, kteří budou hodnotit ústní projev podle centrálně připravených a závazných kritérií a budou postupovat podle dané metodiky (za účasti maturitní komise). Výsledek svého posouzení pak zaznamenají do hodnotící tabulky příslušného záznamového archu.
Hodnotitelé se musí ve svých výsledcích shodnout ve všech bodech (tzn. ve všech pěti oddílech tabulky musí mít hodnotitelé zapsán stejný počet bodů). Pro dosažení souladu se hodnotitelé řídí pokyny stanovenými v metodickém materiálu.
Kritéria hodnocení ústního projevu
V metodickém materiálu, kterým budou hodnotitelé při evaluaci ústního projevu vázáni, jsou samostatně posouzeny všechny čtyři částí zadání, v rámci každé části jsou pak hodnoceny 3 základní charakteristiky ústního projevu:
- zpracování zadání a obsah projevu (I)
- lexikální kompetence, tj. slovní zásoba (II)
- gramatická kompetence, tj. používání mluvnických prostředků (III)
Samostatně zpracována fonologická kompetence, tj. výslovnost, plynulost a intonace žákova projevu.
Celá tabulka je rozčleněna na 5 oddílů. V prvních čtyřech oddílech může žák získat 0 – 9 bodů (tzn. 0 – 3 body za jednotlivé charakteristiky), v posledním oddíle fonologické kompetence může získat 0 – 3 body. Maximální počet bodů v ústní zkoušce je 39.
Co se hodnotí v jednotlivých oddílech
I Zadání a obsah projevu
– splnění zadání, obsah sdělení a míra podrobnosti
– sled myšlenek, logická uspořádanost
– komunikativní strategie
– pomoc/asistence zkoušejícího
II Lexikální kompetence
– vliv chyb ve slovníku studenta na porozumění sdělení
– šíře / rozsah slovní zásoby
– správnost použité slovní zásoby
III Gramatická kompetence
– vliv chyb v mluvnici na porozumění sdělení
– šíře / rozsah použitých mluvnických prostředků
– správnost zvolených mluvnických prostředků
– správnost a vhodnost použití prostředků textové návaznosti
IV Fonologická kompetence
– plynulost ústního projevu a její vliv na porozumění sdělení
– výslovnost (správnost)
– intonace (přirozenost a efektivnost)
Další důležitá fakta hodnocení
– Pokud žák získá v I. části, tj. Zadání a obsah projevu 0 bodů, tato část ústní zkoušky se dále nehodnotí.
– Pokud má hodnotitel pochybnosti o správnosti či nesprávnosti použitého výrazu, považuje výraz za správný.
– Pokud členové komise nedojdou ke shodě v jednotlivých oddílech hodnocení:
– Platí vyšší z výsledných hodnot (rozhodování mezi body 2 a 3, 1 a 2, 0 a 1)
– Platí průměr bodových hodnot (rozhodování mezi body např. 1 a 3)
Hranice úspěšnosti
Aby žák v této dílčí zkoušce uspěl, musí získat minimálně tento počet bodů:
– pro první roky nové maturity 7 bodů – ve více než polovině částí musí žák získat alespoň dva body (např. 1 bod za zadání, 1 bod za lexikální kompetenci, 0 bodů za gramatickou kompetenci + 1 bod za fonologickou kompetenci)
– později 13 bodů – ve všech částech zkoušky musí žák získat nejméně 3 + 1 body za fonologickou kompetenci)
Tipy pro úspěšné zvládnutí ústní zkoušky
- pozorně si přečtěte zadání (otázky, body osnovy zadání, vaše role v interakci)
- zmiňte všechny body osnovy (při popisu obrázků, samostatném ústním projevu a interakci)
- při samostatném ústním projevu si projev logicky uspořádejte a neodbíhejte od tématu
- při interakci dodržujte rozdělení a obsah zadaných rolí, na konci shrňte, na čem jste se se zkoušejícím dohodli
- mějte na paměti, že u ústní zkoušky není nejdůležitější perfektní znalost gramatiky, ale schopnost vyjádřit se!
Zdroj: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT, www.novamaturita.cz
Další části týkající se nové maturity:
Nová maturita z jazyka – písemná práce
Procvičte si angličtinu na portálu www.anglictina-on-line.cz, němčinu na www.nemcina-on-line.cz, španělštinu na www.spanelstina-on-line.cz a francouzštinu na www.francouzstina-on-line.cz.