Jsou prázdniny a tak jsem se sebral a před třeťákem odfičel do Ameriky. Nikdy jsem takhle pracovat nebyl a tak jsem se rozhodl, že vám podám nějaké žhavé info přímo z bojiště. Jsem zhruba v půlce pobytu, už vím co a jak a jazyk mám naprosto pod kůží. Je to tu jiné, ale jsem rád, že tu jsem.
Co vlastně v Americe dělám
Pracuji v jednom kempu v Pensylvánii blízko hranic s New Yorkem. Moje pozice se jmenuje kitchen support staff a jak je z názvu poznat, jedná se o takovou pomocnou sílu v kuchyni. Spočívá v přípravě a servírování jídel pro děti a zaměstnance kempu. Pracujeme natřikrát: snídaně, oběd a večere, vždy tak po 3 hodinách.
Spolužáci z vejšky vyrazili do neznáma
Vyrazili jsme ve skupince 4 lidí – tři kluci a jedna holka. Vyjet takhle ve vice lidech má několik výhod i nevýhod, od ponorky až po sdílení auta při cestování. Pokud člověk vyjede sám, určitě mu to víc dá, ale je to náročnější a taky ne pro každýho.
Smlouvu máme na 10 týdnů a pak nám zbývají asi 3 týdny na cestování. Máme velkolepé plány, chceme si půjčit auto a objet Státy křížem krážem. Už teď ale zjišťujeme, že to bude větší fuška, než jsme si mysleli. Tím pádem se začínáme zabývat plánováním celé cesty, abychom vše stihli..
Čech, Mexičan a úplně jiný přístup k práci
V našem kempu je kupodivu dost Čechů a Slováků. Pokud bych to měl spočítat, tak kolem 10 možná i 12. Většinou tu pracují lidi ze zahraničí v pozici support staff, housekeepers, drivers, maintenance a může nás tu celkem být třeba 30-40. Nejvíc je tu určitě Mexičanů a Angličanů, na třetím místě jsou asi Čechoslováci.
My třeba pracujeme se třema mexickýma kuchařema, takže domluva probíhá mixem zvaným spenglish. Pro mě je to ideální, zdokonaluju si španělštinu, která je mým výrazně slabším jazykem. Ze začátku jsme si museli na angličtinu všude kolem zvykat, ale teď už ji máme v krvi a komunikace nám nedělá problém.
Práce je tady jiná než v Česku. Je tu hlavně obrovský rozdíl v přístupu šéfů k nám. Nemám zkušenosti s obdobnou prací u nás, ale tady mi přijde, že se o všem víc diskutuje. Různý změny a novinky se probírají se zaměstnancema, což je pro nás jedině dobře. A co se mi na americkým vedení líbí nejvíc, je to, že opravdu nešetří pochvalami a snaží se pořád udržovat dobrou náladu v týmu. I když se vždycky všechno nedaří, nestane se tu, že by nás šéf vyloženě seřval. V tomhle Amíci umí chodit, mají to managerování v sobě.
Zábavný poklad v jídelně na závěr
Děje se tady spousta věcí, ale všechny nejde publikovat. Napadá mě, že asi před týdnem, když jsem se vracel z venku za tmy do pokoje, tak jsem spatřil, že se cosi pohybuje pod jídelnou. Na veverku nebo chipmonka to bylo velký, na kance nebo srnku zase malý. Skočil jsem si do pokoje pro čelovku a šel to pořádně prozkoumat. Naštěstí jsem si držel dostatečný odstup a dobře jsem udělal! Poté, co jsem rozsvítil baterku se ukázalo, že je to pořádně velkej skunk. A já si celou dobu říkal co kolem jídelny tak zvláštně smrdí!