Když se řekne Kurdistán, zasníte se a usmíváte se při vzpomínce na doby, kdy jste hltali příběhy Karla Maye o indiánech, kovbojích nebo dobrodružství Kara ben Nemsího v sérii Divokým Kurdistánem?
Pravda, nejde o žádný cestopis a pan May si realitu někdy přikrášloval a občas rovnou vymýšlel,
na pomezí Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie ale leží skutečný Kurdistán, území, které nikdy nebylo samostatným státem, přesto si však dokázalo uchovat vlastní kulturu a jazyk.
Kurdština patří mezi severozápadní íránské jazyky (tedy do stejné skupiny jako balůčština nebo gilačtina) a je poměrně blízká dnešní perštině. Přesné údaje o počtu mluvčích neexistují, ohaduje se na 25 – 40 milionů. Kromě Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie se kurdsky mluví i v části pohoří Kavkaz a setkáme se i s početnou komunitou kurdských imigrantů v Evropě.
Předpokládá se, že současní Kurdové mohou být potomky Médů, příbuzných s Peršany, kteří se v oblasti Kurdistánu usadili během druhého tisíciletí před naším letopočtem. Na kurdštině je ale patrný také vliv předindoevropských jazyků, arabštiny a aramejštiny.
Jak vypadá kurdština?
Můžete si prohlédnout třeba stránky internetových novin Azadiya Welat.
Kurdská abeceda má 23 souhlásek a 8 samohlásek, rozlišuje krátké a dlouhé samohlásky. Přízvuk se obvykle klade na poslední slabiku ve slově. Podstatná jména se skloňují, existují však jen tři pády – přímý pro podmět, nepřímý pro ostatní větné členy a obdoba českého pátého pádu pro oslovování.
V současnosti se rozlišují tři hlavní varianty kurdštiny: severní (kurmándží), centrální (sorání) a jižní (kelhuri).
Rozdíly mezi jednotlivými nářečími jsou propastné, někteří odborníci se proto kloní k názoru, že jde o samostatné jazyky. Nejistota panuje především ohledně Leki, skupiny jazyků – a nebo dialektů kurdštiny v Íránu. To samozřejmě ještě více komplikuje snahu o zavedení jednotného spisovného jazyka. Jakási střední cesta mezi severním a jižním dialektem by pravděpodobně byla příliš umělá a násilná. Je tedy pravděpodobné, že vzniknou dvě rovnocenné verze spisovné kurdštiny. Že půjde o zdlouhavý a složitý proces je zřejmé už jen z toho, že zatímco v Turecku a Sýrii se kurdština píše latinkou, v Iráku a Íránu arabským písmem a na území Kavkazu užívají dokonce azbuku.
Ani politická situace standardizaci jazyka příliš nenahrává. Ve všech čtyřech státech bylo po dlouhou dobu užívání kurdštiny na veřejnosti nelegální. Během posledního desetiletí došlo k mnoha změnám především v Turecku a Iráku. V případě iráckého Kurdistánu dokonce získala status oficiálního jazyka, v Sýrii je však stále postavena mimo zákon a v Íránu se sice používá například v lokálním tisku, nesmí se však vyučovat na školách.
Nepřekvapí proto, že velká část institucí, které se zabývají kurdským jazykem a kulturou i mnoho médií v kurdštině působí v exilu, zejména v zemích evropské unie. To je i případ známé kurdské satelitní televize Roj-tv sídlící v Dánsku.
V České republice vzniklo před několika lety Kurdské občanské sdružení, které informuje o kurdské kultuře i aktuální situaci v Kurdistánu na svých internetových stránkách. Každoročně také pořádá v Praze oslavu Newroz (kurdský nový rok). Můžete si tak poslechnout naživo tradiční kurdskou hudbu, připojit se k lidovému tanci nebo i ochutnat nějakou tu specialitu kurdské kuchyně. A pokud nechcete čekat až do března, můžete se podívat, jak taková oslava probíhá přímo v Kurdistánu. Zaujala vás kurdština nebo plánujete cestu do Kurdistánu? Hodit se vám bude malý česko-kurdský slovníček.