Řecko, oblíbený cíl mnoha letních dovolených a poznávacích zájezdů, může nabídnout kromě antických památek, úchvatné přírody a moře plného malebných ostrůvků i nádherný jazyk. Řečtina je stejnou součástí starověké historie jako pobořené dórské sloupy – vždyť jí jsou psány milostné písně básnířky Sapfó i Homérova slavná Odyssea.
Řecko leží v jižní části Balkánského poloostrova. Na severu hraničí s Albánií, bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Bulharskem, na východě hraničí s Tureckem. Poloostrov, na kterém leží většina řeckého území, je obklopen více než 1400 ostrovy s nezapomenutelnými kulturními památkami, překrásnými přírodními scenériemi a s pláněmi, kde můžete ještě dnes potkat pasáčky ovcí. Pak si stačí jen představit, že přesně na takových pláních se odehrávala řecká „bájná “ historie.
Vznik řeckého jazyka
Základem prvního řecky psaného jazyka se asi v desátém století před našim letopočtem stala Řeky převzatá fénická souhlásková abeceda obsahující 22 písmen. Tato souhlásková abeceda se však nedala v řeckém jazyce plně využít a proto byly některé znaky přetvořeny na samohlásky a jiné pro svou nevhodnost vypuštěny.
Protože v té době ještě neexistoval jednotný řecký jazyk, vzniklo několik variant písma pro různá nářečí s východní a západní řeckou abecedou. Východní abeceda se stala základem národního písma všech Řeků (základ slovanských jazyků), západní řecká abeceda umožnila vznik latinky.
Nejprve byla k psaní používána hlavně tzv.obousměrně psaná bustroféda (tzn. první řádka psaná zprava doleva, druhá zleva doprava, třetí zase zprava doleva atd.). Avšak tento způsob psaní nebyl příliš vhodný, proto byl nakonec směr písma a čtení textu upraven a to tak, aby se mohlo psát i číst zleva doprava. Takto vzniklo pravosměrné písmo, kterým píšeme a čteme dodnes.
Vznik první řecké gramatiky se připisuje Dionýsovi Thráckému (2. století př. n. l.) – jeho klasifikace osmi slovních druhů se příliš neliší od klasifikace současné. Za jeho předchůdce lze považovat Aristotela (Poetika – nauka o řečnictví).
Řecký život – na nic nespěchat
Pokud budete zvažovat pobyt v Řecku, měli byste se připravit na pár věcí. Nikdy nic není, jak by mělo být, nikdy nevíte, co se bude dít, na nic nesmíte spěchat a vždycky se najde důvod pro párty (pravděpodobně pozůstatky zvyklosti slavit každý úspěšně uzavřený obchod s féničany). Musíte se naučit trpělivosti a klidu, tak to tady prostě chodí. Obchody se uprostřed dne bez vysvětlení zavřou, nemůžete čekat, že autobusy budou jezdit podle jízdního řádu a že vám kdokoli cokoli vysvětlí bez toho, abyste znali alespoň pár řeckých společensko –„ drzých“ slov a frází. S jejich znalostí si pak určitě užijete vše co Řecko nabízí.
ΧΡΗΣΙΜΕΣ ΦΡΑΣΕΙΣ (užitečné fráze)
| Řecky | Výslovnost | Česky |
| Καλημέρα/καλομεσημέρι | kaliméra/kalomesiméry | Dobré ráno/poledne |
| Kαλησπέρα/καληνύχτα | kalispéra/kalinýchta | Dobrý večer /dobrou noc |
| Καλημέρα/Γεια σας | Kaliméra/Jasas | Dobrý den / Ahoj |
| Γεία σας/Γεια / Αντιο | Jasas, Ja, Adio | Nashledanou / Nashle / Zatím |
| Τι κάνετε;-Καλά. | Ty kánete? Kala. | Jak se máte? – Dobře. |
| Χαίρω πολύ… | Chero poly… | Těší mě. |
| Ευχαριστώ. | Efcharistó | Děkuji. |
| Συγνώμη | Signomi | Omlouvám se. |
| Ολα είναι εντάξη. | Ola ine endaksi | To je v pořádku. |
| Καλό ταξίδι | Kalo taksídi | Šťastnou cestu! |
Autor je vedoucím oddělení překladů a tlumočení jazykové školy Slůně.
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady angličtina, překlady italština, překlady do němčiny a překlad do ruštiny.