Říše NIPPON (ni=slunce, pon je odvozeno od „hon“ což znamená základ,
původ), Země vycházejícího slunce. Japonsko je země pro nás
vzdálená nejen polohou a jazykem, ale i kulturou, která je v poslední
době hodně odivovaná a módní. Spolu s rostoucí ekonomikou a expanzí na
světový trh se i z japonštiny stává velmi žádoucí jazyk.
Osobní zkušenost autorky
Moje první návštěva v Japonsku byla před 10 lety. V té době jsem se ještě japonštinou ani Japonskem příliš nezabývala spíše jsem na ni pohlížela jako na zajímavost a zemi pro Evropany příliš neprobádanou. V té době jsem studovala ve Velké Británii a společně se svým japonským spolužákem jsem se vydala na 3 týdenní cestu do Japonska netušíc, jakým způsobem to ovlivní můj život. V průběhu své cesty jsem navštívila nejznámější místa jako je Tokio, Osaka, Kobe, Kyot či Hokkaido, kde se právě v zimní sezóně konal sněhový festival.
První dojmy byly nepopsatelné, spojení nejmodernější techniky a tradiční kultury v jedné zemi mě šokovalo, ale nejvíce jsem bojovala s orientací na místech, kde vše bylo napsáno mě v té době absolutně nesrozumitelným písmem – rozsypaným čajem.
Obdivovala jsem uspořádanost lidí na zastávkách metra, kde neexistuje předbíhání, jen výpravčí v bílých rukavičkách vydával pokyny, a zároveň absence jakéhokoli náznaku existence naší abecedy.
Uvědomila jsem si, že pokud chci pochopit lidi, se kterými jsem měla možnost se setkat, musím se více ponořit do jejich jazyka a tím pochopit i jejich myšlení a způsob života. Po návratu ze zahraničí zpět do ČR jsem se rozhodla pro roční pomaturitní studium japonštiny v Praze, kde jsem se naučila základy japonštiny, ale vzhledem k tomu, že je to opravdu jazyk natolik odlišný od evropských jazyků, jsem si brzo uvědomila, že ho i tak stále neumím používat…
Dalších krokem proto byla žádost o studijní vízum v Japonsku a cesta do jazykové školy nejdříve v Shin Okubo, kde bylo spousta studentů z Evropy. Vzhledem k tomu, že na mě škola nezapůsobila příliš japonsky, rozhodla jsem se pro změnu a našla jsem si školu nedaleko Shinjuku. Tato škola již svým vzhledem vypovídala vše o kultuře a zemi vycházejícího slunce.
O japonštině
Japonština je jazyk, který nespadá do žádné jazykové rodiny a proto bývá velmi často označována za jazyk izolovaný stejně jako korejština. V prvních staletích našeho letopočtu, než se setkali s čínskou kulturou, neměli Japonci vlastní písmo. Teprve od 5. století si postupně začali přizpůsobovat čínské znakové písmo a vytvořili tak dnešní znakové písmo japonštiny.
Písmo
Čínský zápis byl zpočátku pouze čten sinojaponsky (tedy pojaponštělou výslovností čínštiny). Později byly k významům čínských znaků přiřazen existující japonský ekvivalent.
Tento postupný vývoj zapříčinil, že se slova japonského původu dnes zapisují několika způsoby: pomocí znaků KANJI či slabičného písma HIRAGANA, slova nejaponského původu pak pomocí slabičného písma KATAKANA. KANJI se používají k zápisu kořenné části slov a HIRAGANA k zápisu gramatických koncovek.
Gramatika
Na rozdíl od češtiny vytváří japonština mnoho slov skládáním ve slovní složeniny různého typu. Charakteristická jsou především složená slovesa, kde obvykle jedno sloveso nese význam a druhé sloveso jej svým významem modifikuje. Tak jako jiné jazyky má i japonština spoustu dialektů, ale nejdůležitější je respektovat „úrovně“ mluvení.
Japonština se dělí na několik úrovní podle toho, jaký mluvčí a s kým hovoří: existuje prostá, důvěrná, zdvořilostní a honorifická úroveň. Pro nás Evropany je také neobvyklý rozdíl mezi „mužskou“ a „ženskou“ japonštinou lišící se především používáním zdvořilostních výrazů v řeči „ženské“, tedy v případech, kdy hovoří žena k muži.
Japonské znaky
Kolik má japonština znaků? Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět, protože japonština se vyvíjela postupně a nebyly vedeny žádné administrativní záznamy. Teprve v roce 1887 byl vydán první soubor 2000 čínských znaků, který byl doporučen pro výuku i na japonských ZŠ a SŠ.
Je velmi těžké si udržet znalost všech znaků. I Japonci k psaní dopisů či obchodní korespondence používají často kromě počítače i slovník.
Zajímavosti:
Cestování – taxíky mají automatické ovládání dveří, v Japonsku je neslušné si otevřít nebo zavřít dveře sám(a)
Sushi restaurace – při vstupu jste vítáni hlasitým IRASHAJMASEN (Vítáme Vás)
Toalety – naleznete dva extrémy, oba pro Evropana nezvyklé :
„turecký záchod“, pro nás dost šokující místo, ale hygienické
vyhřívané sedátko s následným umytím intimní partie. Proto často naleznete i v restauracích označení pro japonské a evropské typy toalet.
Vlak – Japonsko je to natolik bezpečná země, že si ve vlaku můžete bez obav odložit zavazadlo a určitě vám ho nikdo neodcizí.
Vztah k cizincům – tak jako se Evropané dívají např. na Asiaty, tak i Japonci evropské cizince podrobují zkoumání a nejsou jejich přítomností příliš nadšeni.
Dárky – když chcete někomu něco věnovat, musí to být dle pravidel a tradic:
Například svatebčanům dle tradic musíte dát finanční dar v hodnotě 30 000JPY(6000CZK) a za tento dar obdržíte zpět dárek v hodnotě 10 000JPY. Vše probíhá přes svatební agenturu k tomuto účelu najatou. Pro nás je to velmi zvláštní a hlavně ve zpětné vazbě dost neosobní.
Japonština je pro mne koníčkem na celý život. Pevně věřím, že pro mnoho z vás se může stát japonština a japonská kultura tím chybějícím kamínkem v mozaice vašeho poznávání.
Velice ráda se podělím o další své zkušenostmi a znalosti se všemi případnými zájemci.
Veronika Ivakina – autorka článku a fotografií je lektorkou jazykové školy Light Point.
Zaujala japonština i Vás? Podívejte se na tipy pro samouky, jak se naučit japonsky.
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad polština, překlad italština, tlumočení němčina a překlady angličtiny.