Výslovnost je jedním z jazykových prostředků, tzv. subskills. Studenti
cizích jazyků se s ní musí potýkat, protože výslovnost hlásek se v
různých jazycích liší, některé jazyky mají hlásky, které jiné nemají
apod. Podívejme se na výslovnost hlásek / ð , θ , /, důležité rysy
anglické výslovnosti.
Proč je to tak obtížné?
Angličtina má několik hlásek, které čeština vůbec nemá, a další hlásky se v angličtině vyslovují trochu jinak. Čím později s jazyky začínáte, tím hůře se výslovnost učí. Jazyk člověka si totiž brzy zvykne na zvuky, které se objevují v jeho mateřském jazyce. Pokud se potom má naučit nějaký nový, je to vždy problém. Nemusí se vždy jednat pouze o problémy motorické a artikulační, často se jedná i o to, že se dospělý člověk prostě stydí vyluzovat ‚pazvuky‘, které v jeho vlastním jazyce nejsou. Na druhou stranu, u dětí toto vůbec neplatí. Ty dokážou svými ústy produkovat téměř cokoliv a výslovnost cizího jazyka jim jde daleko lépe.
Jak na to tedy?
Hlavně se nestyďte experimentovat. Pokud to nebudete zkoušet, nenaučíte se to nikdy, i kdybyste si přečetli tucet příruček o výslovnosti. Zkoušejte imitovat angličtinu, kterou slyšíte na nahrávkách, ve filmech apod. Naučit se mluvit tak, aby ani rodilý mluvčí nerozeznal, že nejste rodilí mluvčí, není nemožné. Je samozřejmé, že někteří k tomu mají více nadání něž jiní, ale věřím, že všichni jsou schopni naučit se mluvit tak, aby jim bylo rozumět.
Proč je to tak důležité?
Odpověď je snadná: pokud budete hlásky vyslovovat špatně, je možné, že vás druhý člověk nepochopí, nebo pochopí naprosto jinak. V angličtině to platí obzvlášťe, protože v tomto jazyce se objevuje obrovské množství jednoslabičných slov, takže lze říci, že téměř každá kombinace hlásek má nějaký význam. Pokud tedy jednu hlásku vyslovíte špatně, je docela dobře možné, že se bude jednat o úplně jiné slovo s jiným významem.
Hlásky si můžeme rozdělit do tří skupin. Jedny cvičit nemusíte vůbec, protože ty se naprosto shodují (nebo jen s minimálním rozdílem) s vašim rodným jazykem. V angličtině jsou to např. hlásky s, m, n apod. Dále jsou to hlásky, jejichž výslovnost je odlišná od rodného jazyka studenta, ale pokud je student bude vyslovovat ‚po česku‘, stále se pravděpodobně snadno domluví. Rozdíl mezi takovými hláskami neurčuje významový rozdíl slov. Pokud student např. bude místo anglického R vyslovovat české R, budou mu asi všichni rozumět. Sice bude na první poslech znát, že se jedná o cizince, který ‚chudák‘ anglicky moc neumí, ale domluví se. Třetí skupinu tvoří hlásky, které když vyslovíme ‚po česku‘, změníme význam slova. Dobrým příkladem je např. hláska / θ /. Studenti ji často komolí a vyslovují jako S, nebo F, nebo T.
Pokud tady dojde ke zkomolení, slovo má jiný význam, a rodilého mluvčího nenapadne, že se může prostě jednat o chybu, a slovo si vyloží špatně. U druhé skupiny hlásek si všimne, že jste vyslovili něco, co v angličtině vlastně neexistuje, a přiřadí si ke slovu ten nejpravděpodobnější význam. Např. naše drnčivé R v angličtině není, a rodilý mluvčí si tedy domyslí, že máte na mysli jejich ‚normální‘. Podobně je tomu v češtině, když dítě ‚šišlá‘ nebo říká L místo R. I zde může slovo mít jiný význam, vysloví-li ho špatně.
THIN, THICK, THANKS, BATH etc.
První hláskou, na kterou se blíže podíváme je již zmíněné / θ /. Je to souhláska tzv. ‚dentální‘, což znamená, že pro její správné tvoření jsou zapotřebí především zuby. Špička jazyka se dotýká horních zubů. Vzduch potom proudí okolo jazyka.
Můžete si to vyzkoušet: trochu vyplázněte jazyk a jemně se do něho kousněte. Teď, když se jazyk dotýká zubů, se pokuste vytvořit syčivý zvuk podobný hlásce S, přičemž jazyk však musí být stále mezi zuby. Tento zvuk lze vydávat dlouho, dokud vám nedojde dech, a po celou dobu by měl mít stejnou kvalitu – ne jako např. T, které protáhnout nemůžeme.
Zajímavý tip, jak si tvoření této souhlásky procvičovat, je říkat si nahlas česká vyjmenovaná slova po S, s tím však, že jazyk bude na ‚S‘ vždy mezi zuby. Tím zajistíme, že tvořený zvuk bude znít stále syčivě. Nezapomeňte ani na nějaká česká slova, která začínají na SR- (a není jich moc), protože v angličtině skupina hlásek / θr / bývá obtížná.
THIS, THAT, WITHOUT, THOUGH etc.
Další hláskou, kterou se společně naučíme je / ð /. Je to znělý protiklad hlásky / θ / a tvoří se úplně stejně. Rozdíl je pouze v tom, že při vyslovování hlásky / ð / pracují hlasivky. I ilustrace výslovnosti je tedy naprosto stejná jako u předcházející souhlásky.
I zde se špička jazyka dotýká horních zubů (je to také souhláska dentální). Takže opět mírně vyplázněte jazyk a kousněte se do něho. Nyní vyslovte hlásku podobnou českému Z. Je nutné, aby vzduch proudil kolem jazyka a kvalita zvuku zůstávala stejná, i když zvuk mírně protáhneme. Klidně tímto způsobem můžete několik vteřin ‚bzučet‘, jazyk však musí být po celou dobu mezi zuby.
Pro nácvik můžete opět použít pomůcku s vyjmenovanými slovy. Těch od Z však v češtině zase tolik není a tak si můžete vypomoci jinými českými slovy, kde je Z.
Výslovnost TH automaticky
Není samozřejmě možné, abyste se při mluvení neustále soustředili na to, jak správně tyto hlásky vyslovovat. Proto je nutné, abyste dosáhli takového stavu, kdy výslovnost / θ/ ð / bude úplně automatická.
Pokud se vše naučíte vyslovovat správně už od začátku a v průběhu studia angličtiny na to budete pamatovat, pak pravděpodobně bude vše v pořádku. Problémem bývá, že student si již nesprávnou výslovnost zažil natolik, že je velice těžké se přeučovat. I pro takové tu snad máme řešení.
Nejprve se ujistěte, že tyto dvě hlásky vůbec umíte vyslovit, i když s velkým úsilím. Cvičit si to můžete např. před zrcadlem. Tam dobře uvidíte, kde přesně je jazyk a co dělá. Poslouchejte výslovnost rodilých mluvčích a snažte se tak dosáhnout dokonalosti. Není to obtížné, hlavní je: jazyk MEZI zuby.
Nyní můžeme přistoupit ke cvičení, díky kterému si výslovnost TH dobře zažijete a zautomatizujete.
Nejprve si najděte nějaký jednoduchý anglický text, například v učebnici angličtiny, ve zjednodušené knížce apod. a podtrhejte si v něm všechna TH. Na žádné nezapomeňte.
Nyní začněte pomalu číst tento text nahlas. Klidně čtěte až nepřirozeně pomalou rychlostí a neustále myslete na správnou výslovnost všech podtržených hlásek. Klidně v obtížných místech ještě více zpomalte. V této fázi jde o to, abyste TH vyslovovali na tom správném místě tím správným způsobem.
Pokud jste text dočetli úspěšně až na konec, můžete se vrátit na začátek a číst znovu. Nyní však můžete číst rychleji. Celý proces opakujte několikrát, pokaždé však rychlost zvyšte. Pokud dosáhnete úrovně, kdy budete číst plynule, rychle a správně, můžete vše opakovat s jiným textem.
Nyní můžete vše vyzkoušet již bez podtržení všech TH. Pokud si všimnete, že zase sjedete ke staré nesprávné výslovnosti, vraťte se k podtrhávání a opakovanému čtení textu.
Více informací
Článek byl redakčně krácen. Původní text i s nákresy a vzorovými nahrávkami výslovnosti naleznete na internetové adrese http://www.helpforenglish.cz.
Marek Vít, 30, absolvoval Fakultu humanitních studií v Pardubicích. Devět let pracuje jako učitel angličtiny na víceletém gymnáziu v Přelouči, soukromě vyučuje a podniká v oboru překladatelství a tlumočnictví. V posledních letech se věnuje vývoji výukového software a tvorbě webových stránek pro studenty angličtiny.
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlady angličtina, překlady italština, překlady do němčiny a překlad do ruštiny.