V první části našeho seriálu jsme vám z tipů zkušených pedagogů a psychologů poradili, kde hledat motivaci, jak na nová slovíčka a gramatiku. V části druhé se dozvíte užitečné tipy pro zvládnutí výslovnosti, mluvení, poslechu, čtení a psaní. A na závěr vás čeká „třešnička na dortu“.
Výslovnost a intonace
Maximální pozornost při studiu jazyka věnujte výslovnosti a také intonaci. Přeučování špatně zažité výslovnosti je dlouhý a náročný proces (například dítě, které má problémy s výslovností, musí za logopedem a přeučuje se třeba rok). Dalším argumentem je fakt, že učíte- li se ji špatně, zhoršuje to i vaši schopnost porozumění, protože jednoduše očekáváte jiný „zvuk“.
Snažte se proto přízvuk, intonaci a výslovnost napodobovat z nahrávek co nejvěrněji, raději přehánějte. S nahrávkou pracujte i doma, nejen v hodinách. Smysl má i její poslech coby kulisy, nemáte- li čas věnovat jí více pozornosti. A nezapomeňte, že právě zvládnutí pravidel přízvuku a intonace vám výrazně pomůže nahrávkám porozumět.
Mluvení
Většina z nás se chce cizím jazykem především v praxi domluvit. Důležité je tedy zvyknout si sám sebe v cizím jazyce slyšet, proto si sami doma mluvte nahlas, nahlas také čtěte jak články v učebnici, tak třeba i neznámé texty. Pokud můžete, svůj mluvený projev si nahrávejte, podaří se vám tak zpětně vypozorovat chyby, kterých se dopouštíte. Nezapomínejte, že mluvit se naučíte zase jedině mluvením.
V kurzu cizího jazyka využijte přítomnosti lektora, který vám může hned dát zpětnou vazbu, a snažte se s ním v maximální míře komunikovat v daném cizím jazyce. V duchu si odpovídejte i na otázky, které pokládá jiným posluchačům. Na jeho otázky nemusíte odpovídat pravdivě (zvlášť kdyby vás třeba odpověď měla uvést do rozpaků), hlavní je mluvit.
Než abyste jen mlčeli, raději zdůvodněte, proč neodpovídáte (nerozumím otázce, nevím, co odpovědět, nechci odpovídat). Nebojte se ptát, reagujte vždy, byť s chybami – počítá se s nimi, proto v kurzu jste (kdybyste jazyk uměli dokonale, nechodili byste tam).
Možná vás trápí především ostych – potom si zvykněte před tím, než něco řeknete, hluboce se nadechnout a mít zafixované nějaké „vycpávkové“ věty, které bezpečně znáte, a jejichž vyslovením získáte čas a také větší jistotu. Příležitosti k mluvení vyhledávejte, za žádnou cenu se jim nevyhýbejte. Když jste se chtěli naučit plavat, taky jste se to neučili na břehu, museli jste do vody, byť jste ze začátku jen plácali rukama a nohama.
Poslech
Vězte, že užitečný je jakýkoliv poslech, i když jste unavení a pouze na sebe necháte „padat slova“, hlava to přijímá i tehdy a je vám to k užitku. Zbývá-li vám ještě trocha energie, dejte si při poslechu nějaký úkol, třeba stručně zrekapitulovat vyslechnutou nahrávku, dělat si z ní výpisky nebo jen zachytit hlavní myšlenku či téma. Na zlepšení poslechu jsou výborným propojením příjemného s užitečným cizojazyčné filmy s titulky či poslech písní se současným čtením textu.
Čtení
Čtete-li cizojazyčnou knihu v originále, nesnažte se vyhledávat každé neznámé slovíčko. Taková četba by vás brzy otrávila nebo unavila a těžko byste se k ní vraceli. Spíš než na porozumění každému slovíčku se soustřeďte na pochopení myšlenky, jedině pokud se vám určitý výraz bude zdát klíčový a bude se častěji opakovat, sáhněte po slovníku (nejlépe výkladovém).
Čtěte nejen knihy, ale také noviny či zájmové časopisy, texty v nich jsou jen krátké, vyberete si to „své“ téma a můžete se spolehnout na to, že jejich jazyk bude současný.
Psaní
I zde samozřejmě platí oblíbené pravidlo Šárky Kolkové, tentokrát varianta „psát se naučíte jen psaním“. Lektorovi noste ke kontrole své texty (třeba na téma „co jsem dělal včera“). Překládejte si přeložené přepisy z klíče, máte- li možnost, dopisujte si s někým (ideální je samozřejmě rodilý mluvčí, ale můžete si psát třeba i s kolegou), dejte si vzájemně časový limit na odpověď (třeba 14 dní). Dopisy nepište nanečisto, ale pište ob řádek nebo s většími okraji, pro možné opravování chyb.
A na závěr tu máme ještě tip již zmiňovaného Davida Grubera na jeho metodu NEANA (nestudovat a nastudovat). Ač to vypadá, že nabízí nějaký zázračný a tím pádem podezřelý způsob studia, je to skutečně chytrá pomůcka. Radí neučit se drilem, ale připravit fiktivnímu kamarádovi z dané lekce podrobný test. Lekci se naučíte, ani nebudete vědět jak.
Zdroje:
Šárka Kolková: Mluvit se naučíte mluvením aneb jak se učit cizím jazykům a vytrvat, nakl. Trojan, 1999
David Gruber: Jak se efektivně učit cizí jazyk aneb terapie pro chronické začátečníky, nakl. Repronis, 2000