Jak přesunout jazykovku na internet

Přinášíme akční plán pro jazykové školy a soukromé lektory, kteří řeší převod studentů z klasické prezenční výuky jazyků na výuku distanční. Za tímto nuceným převodem stojí epidemie koronaviru, která způsobila zavření veškerých docházkových kurzů. Jako první musely 13. března ukončit prezenční výuku české jazykové školy s právem SJZ, výuku v dalších školách vzápětí zastavily obavy navštěvujících studentů a oficiálně i vyhlášení celostátní karantény od 16. března. Jak dlouho daná opatření potrvají a za jak dlouho po jejich ukončení se stane face-to-face výuka studenty opět žádanou, nikdo neví. Vzhledem k očekávanému minimálně několikaměsíčnímu pokračování epidemie však většina jazykových škol převedla nebo se snaží převést své dosavadní studenty na online výuku a současně se pokouší rozběhnout distanční výuku i pro nové zájemce, kteří se přihlásí v následujících měsících. Lze očekávat, že i po ústupu epidemie zaujme online výuka na trhu jazykového vzdělávání mnohem významnější postavení, než tomu bylo dosud. Jak tedy online výuku co nejlépe nastartovat?

1. Komunikace se stávajícími studenty

V první fázi je třeba se spojit se všemi studenty veřejných skupinových a individuálních kurzů i s personalisty firem, ve kterých probíhá firemní výuka, a ubezpečit je, že zbytek předplacené výuky jim nepropadne, pouze bude mít novou podobu. Pokud má škola k dispozici elektronické materiály nebo e-learningový systém pro samostudium, nabídnout je studentům k využívání, dokud nebude možné navázat dálkovou výukou s lektorem.

Organizačně se ukazuje jako nejtěžší převést na distanční formu skupinovou výuku pro veřejnost. Je třeba navrhnout studentovi pokračování lekcí na dálku v čase, kdy dosud výuka probíhala, případně zjistit jeho aktuální časové možnosti. Užitečné může být také ověřit, jestli má student k dispozici doma internetové připojení nebo neomezená data, jestli má sluchátka s mikrofonem, vlastní počítač, o který se nemusí dělit s dalšími členy rodiny, nebo má pouze mobil s omezenými daty. Není vhodné tlačit na odpovědi – mnozí prioritně řeší pracovní nebo rodinná přizpůsobení se nové situaci a bude vhodnější je znovu oslovit třeba za 1-2 týdny.

2. Výběr online nástrojů pro výuku

Běžné sociální aplikace

Spojení se studenty je možné uskutečnit pomocí běžných komunikačních aplikací umožňujících videohovory. Z nich školy a lektoři ve výuce nejčastěji využívají Skype, Hangouts, WhatsApp nebo FaceTime. Nevýhodou těchto aplikací je, že postrádají různé funkce, kterými je možné docílit větší interaktivitu lekce, a s výjimkou Skypu si je musí každý student předem nainstalovat. FaceTime je navíc dostupný pouze pro iOS. Výhodou je, že student často už některé z těchto aplikací nainstalované má a běžně je používá, a také že jsou bezplatné.

Videokonferenční aplikace

Další variantou jsou videokonferenční aplikace určené primárně pro vzdálenou komunikaci a spolupráci ve firmách. Podobně jako již zmíněné sociální aplikace nebyly sice vyvinuty přímo pro online výuku, jsou však oproti nim obohaceny o prvky, které může lektor při výuce výborně využít, např. virtuální tabuli, ankety či zadávání úkolů.

Zoom

Zoom v online výuce cizích jazyků
Zoom je aktuálně asi nejpopulárnějším z videokonferenčních nástrojů. Studenti si nemusí nic instalovat, ani si vytvářet účet. Pro přístup jim stačí si v prohlížeči otevřít odkaz, který jim lektor zaslal. Mohou se tak k výuce připojit podle potřeby z počítače, tabletu i telefonu. V základní verzi je Zoom na neomezenou dobu bezplatný. Hlavním omezením bezplatné verze je z pohledu výuky maximální délka 40 minut u skupinových videohovorů (hovory 1 na 1 časové omezení nemají). V reakci na současnou zvýšenou poptávku Zoom zveřejnil rozsáhlé podpůrné materiály. Zkušenosti s využitím Zoomu a návod pro rychlý start v češtině jsou zde. V angličtině se můžete podívat na tato videa, která vám ukáží ZOOM v praxi.

Teams

Teams v online výuce jazyků
Teams od Microsoftu lze používat v desktopové i online verzi, studenti se k výuce přihlásí opět pouhým otevřením odkazu zaslaného lektorem. Teams nabízí nyní v reakci na pandemii plnou verzi na půl roku zdarma. Registrace je možná zde. Pro akreditované vzdělávací instituce je zdarma v rámci balíku Office 365 trvale. Jak výuku ve skupině přes Teams zorganizovat i jak využít chat, tabuli, sdílení materiálů a další funkce je popsáno v tomto přehledu. Na videa se můžete podívat zde.

Jitsi

Jitsi je multiplatformní open-source videokonferenční program. Jitsi by měl dle našich poznatků být zdarma. Tomu odpovídá jeho rozhraní, pohodlnost instalace a užívání. Doporučujeme ho vyzkoušet jako záložní řešení pro případ, kdyby hlavní kanál nefungoval nebo byl přetížen. Skutečně doporučujeme, aby studenti měli předem nainstalovanou náhradní variantu připojení, na kterou lze rychle přepnout v případě problémů hlavní platformy. Videa jsou zde.

Virtuální třídy

Další skupinou jsou nástroje vytvořené přímo za účelem simulace výuky v běžné třídě. Komunikace učitele se studenty probíhá ve virtuální třídě.

LearnCube

LearnCube v online výuce angličtiny
V současnosti je LearnCube zřejmě nejoblíbenější nástroj této kategorie. Funguje v internetovém prohlížeči, odpadá tedy potřeba cokoliv stahovat a instalovat. Součástí jsou interaktivní online tabule, interaktivní zvuk a video, chat, funkce simulující studentovo zvednutí ruky a přihlášení se o slovo, snadné sdílení souborů, nahrávání výuky, systém pro zadávání domácích úkolů a jejich vyhodnocení lektorem, rozvrhy a plánování výuky, 140 připravených lekcí angličtiny na úrovních A1 až C1 a mnoho dalšího, v závislosti na zvoleném cenovém balíčku. Hlavním omezením bezplatné verze je možnost výuky pouze 1 na 1, pro skupiny se 2 a více studenty se po 14 dnech zkušebního provozu poplatek pohybuje od $14 výš. Využíváme-li pouze interaktivní tabuli, lze ji v bezplatné verzi sdílet se skupinou až 4 studentů. V souvislosti s epidemií koronaviru je nyní k dispozici rozšíření bezplatné verze o některé prvky verze placené na 30 dní, umožňující např. výuku skupin až o 8 studentech.

Mít plán B

Aktuálně dochází u většiny těchto služeb k výpadkům v důsledku přetížení serverů. Pokud se vám některé služby nedaří teď ani zprovoznit, mějte prosím strpení, než se kapacity navýší a provoz bude opět hladký. Ani do budoucna ale nedoporučujeme se omezovat pouze na jeden nástroj a raději mít připravené i záložní řešení. Každý nástroj nemusí být vhodný pro všechny studenty/lektory a zvláště u datově náročnějších služeb hrozí výpadky, ať už na straně studenta či lektora kvůli lokálnímu přetížení sítě, tak na straně poskytovatele služby, dané vysokou globální poptávkou. Je také dobré být připraven flexibilně nasadit i platformu novou, v případě, že je s ní klient (firma) zvyklý pracovat. Některým školám se také v praxi osvědčuje souběžné využití dvou zcela nezávislých platforem při lekci, kdy je např. audiovizuální přenos z kamer a mikrofonů oddělen od přenosu interaktivní tabule. V případě dočasného výpadku jednoho kanálu v průběhu lekce tak zůstane často k dispozici alespoň ten druhý.

3. Zaškolení lektorů

Pokud se lektoři dosud distanční výuce nevěnovali, je třeba je v používání vybraných online nástrojů zaškolit. Zvláště u pokročilejších programů je vhodné zorganizovat zkušební lekci bez studentů, zato s několika lektory, při které si každý z lektorů postupně vyzkouší jednotlivé funkcionality jak v roli učitele, tak v roli studenta.

Kromě technického tréninku je třeba počítat i s určitými odlišnostmi výuky na dálku oproti výuce prezenční a přizpůsobit tomu výukové strategie. Při distanční skupinové výuce je pro lektora obvykle složitější docílit toho, aby studenti nebyli většinu času jen pasivními posluchači, ale naopak se co nejvíce zapojovali a vzájemně komunikovali. Než se studenti s online výukou více sžijí, často se přehnaně stydí mluvit nebo jsou nesoustředění. Lektor, který při běžné výuce na studenty tu pálí jednu otázku za druhou, tu je nechává vést dialogy ve dvojicích a dokonale využívá každou minutu lekce, může se ztrátou přímého kontaktu se studenty snadno sklouznout k neefektivní frontální výuce přerušované rozpačitým tichem.

Co s tím? Tady se mohou velmi hodit některé funkce virtuálních tříd:

  • během lekce ve vhodných chvílích zadejte téma a rozdělte skupinu na dvojice, tak jako byste v běžné třídě dali pokyn ke konverzaci ve dvojicích – pouze v tomto režimu může v jednu chvíli
  • mluvit více než jeden člověk, aniž by vznikl chaos (např. funkce breakout rooms)
  • na interaktivní tabuli nemusí psát jen lektor, ale i studenti
  • posílejte studentům otázky a kvízy a rozbíhejte pomocí nich diskusi
  • používejte chat, když potřebujete rychle určitého studenta k něčemu pobídnout a nerušit tím ostatní
  • lekce nahrávejte a zpřístupňujte zpětně studentům
  • mějte toto vše dopředu rozmyšlené a naplánované, než se vám to stane druhou přirozeností

Důležité je neodradit méně technicky zdatné lektory. Lektor se nesmí dostat do situace, že jednomu ze studentů nejde zvuk, obraz, ozývá se echo nebo něco jiného a lektor mu nedokáže poradit. Než vrhnete lektory do ostré výuky, tak s nimi zkoušejte, zkoušejte a zkoušejte. Vytvořte z lektorů třídy, ať si vyzkouší i roli studenta, spojení z tabletu, mobilu, notebooku. Se sluchátky i bez nich, z mobilního připojení, z připojení s nízkým datovým tokem. Lektor v hodině nemá prostor detailně řešit technický problém každého studenta. Sepište proto pro lektory manuál, který budou mít k dispozici a naleznou v něm řešení problémů. Stejný manuál by měli dostat i studenti.

Každý lektor musí mít připravený samostatný úkol pro třídu, než vyřeší problém jednoho studenta. Lektor se nesmí dostat pod tlak, když řeší technický problém jednoho studenta a ostatní čekají. Lektor musí mít k dispozici telefonní kontakt na studenta, aby v případě selhání technických prostředků ho mohl kontaktovat a navést na vyřešení problému. Větší školy by měly mít k dispozici technika, který studentovi zavolá a pomůže mu se k výuce připojit. Technik musí být na chatu a jen přijme od lektora požadavek “Nejde zvuk u <telefon studenta>”. Technik převezme řešení problému a lektor pokračuje ve výuce.

4. Reorganizace kurzů

Přestože uděláte maximum, někteří studenti nebo firemní klienti odmítnou přejít na distanční výuku nebo z ní po první lekci vycouvají. Respektujte to a pokud to organizačně připadá v úvahu, nabídněte jim prezenční pokračování kurzu, jakmile to bude opět možné. Zároveň se ale snažte je i s odstupem pro distanční výuku nadchnout – třeba tak, že jim za 2 týdny pošlete videonahrávku lekce s jejich dosavadními spolužáky a nabídnete znovupřipojení do skupiny. Cílem je udržet si studenty, tak aby pokračovali i v návazných kurzech. Následující týdny budou vyžadovat hodně organizačních změn a přeskupování studentů i lektorů. Bude to ze začátku asi leckde drhnout. Každý student i lektor, kterému pomůžete se v online výuce zabydlet, ale bude do budoucna cenný.

Důležité je alespoň ze začátku omezit počet studentů ve skupině třeba na 4 studenty. S každým dalším studentem narůstají požadavky na průchodnost datové linky. Pamatujte, že obraz všech studentů se přenáší ostatním. Vyzkoušejte si v testovacím prostředí připojit více “studentů” a uvidíte, jak může zhoršená kvalita narušit výuku.

5. Marketing online výuky

Pro doplnění kapacity současných kurzů i pro otevření dalšího cyklu kurzů je třeba myslet i na marketing. U online výuky se osvědčuje roztáhnout propagaci z tradiční spádové oblasti školy i mimo ni – nic nebrání tomu, aby nový student byl z druhého konce republiky. Větší oblast působnosti ale znamená i větší konkurenční tlak. Zásadní je proto jasně ukázat, které jazyky, v jaké pokročilosti, případně s jakým zaměřením a jakými lektory je možné u vás individuálně či skupinově na dálku opravdu studovat. Protože je dálková výuka pro řadu potenciálních zájemců neznámá věc, je důležité jim srozumitelně komunikovat, jak u vás výuka na dálku probíhá – nejlepší je mít reference od studentů a hezky odprezentovanou nabídku online kurzů včetně videonahrávek a snímků z online prostředí výuky.

Multimediální prezentace online kurzů napříč ČR je možná např. na Jazykovky.cz, kde je přehledný seznam jazykových škol nabízejících online výuku. Jazykové školy inzerující své kurzy na Jazykovky.cz mohou s ohledem na probíhající epidemii v následujících týdnech zveřejňovat online jazykové kurzy bezplatně. Určitě je dobré být vidět i na webech, které se zabývají online výukou jazyků a jsou specializované na angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu a španělštinu.

Vyplatí se ale neopomíjet ani místní zdroje možných studentů, např. nabídnout současným studentům kurzů pro dospělé výuku jejich dětí v dětských online kurzech.

6. Feedback a ladění postupů

Zpětná vazba od lektorů i studentů ve fázi nárazového zavádění distanční výuky je nesmírně cenná pro další vylaďování výuky. Nebojte se experimentovat s různými funkcemi online nástrojů, které používáte, a snažte se o co největší pestrost výuky. Studenti budou teď jistě tolerantní a ochotní pomoci vybrat to, co je baví, motivuje a pomáhá jim se učit. Od úvodních online lekcí se studentů ptejte, sledujte jejich pokrok a nové zkušenosti si co nejvíce vyměňujte mezi lektory. Jakmile se výuka po několika týdnech trochu zaběhne, požádejte studenty o veřejnou referenci na online výuku – zkušenosti z první ruky jsou to nejdůležitější, podle čeho se budou příští zájemci rozhodovat, přes jakou školu či u jakého lektora se budou jazyk učit.

Budeme rádi, když nám na redakce@jazyky.com napíšete o svých vlastních zkušenostech s velkoplošným přechodem na distanční výuku. O zajímavé postřehy a tipy článek rádi obohatíme.

Autor: redakce Jazyky.com

Přidat komentář