Indo-evropské pády

Jaké jsou možnosti řazení indo-evropských pádů dle podoby a předpokládaného vývoje od hypotetické pra-indo-evropštiny? Umožňuje toto řazení lepší srovnání mezi indo-evropskými jazyky? Pro příklad uvádíme několik indo-evropských jazyků a jejich pádů, které jsme takto seřadili podle daných kritérií. Zavedení tohoto řazení by tudíž mělo řadu praktických výhod. Bylo by dobré, kdyby se toto pořadí používalo alespoň v odborných publikacích zabývajících se touto tématikou.

Předpokládá se a víceméně je dokázáno, že prastarý jazyk, z kterého se vyvinuly dnešní evropské a indické jazyky, měl řadu vymožeností. Maďarština, estonština a finština jsou jazyky ugrofinské, jejich předci přišli ke konci stěhování národů (po r. 910) z východu a podmanili si většinu okolního evropského (slovanského, germánského) obyvatelstva, kterému vtiskli též jazyk. Až na výjimky jsou tedy jazyky v Evropě původu praindoevropského.

Tato praindoevropština měla 9 pádů, které se do dnešních dob redukovaly. V cikánštině zůstal dochován 8. pád ablativ, v angličtině pády zanikly (vyjadřují se pouze předložkami), ale dochoval se v ní zase vypracovaný systém praindoevropských časů (nevýhodou angličtiny je konzervativní způsob zápisu – psaní slov, i když mluvené slovo se vyvíjí dál.). Ve slovanských jazycích, zvláště ve slovinštině, se dochoval duál, tzv. číslo dvojné, kterým jsou označovány 2 věci. Koncovky nominativu byly obvykle pro jednu věc (jednotné č.) „-_, -a, -o“, pro dvě věci (dvojné č.) „-e“ a pro tři a více věcí (množné číslo) „-i/-y“, ale nemusí to být pravidlo.

Příklady zbytku duálů

Čísla dvojného v češtině:

1 oko, 2 oči, 3 oka; 1 ucho, 2 uši, 3 ucha; 1 ruka, 2 ruce, 3 ruky; 1 na oku, 2 na očích, 3 na okách; 1 na uchu, 2 na uších, 3 na uchách; 1 na ruce, 2 na rukou, 3 na rukách; 1 na noze, 2 na nohou, 3 na nohách apod.

Zájmena v češtině

nominativ

my

ty

Vy

on

ona

ono

oni

ony

ona

vokativ

my!

ty!

vy!

akuzativ

(mne)

nás

(tebe)

vás

jeho

ji

jeho

je (jich)

je (jich)

je (jich)

genitiv

(mne)

nás

(tebe)

vás

něho

něho

nich

nich

nich

lokativ

mně

nás

tobě

vás

něm

něm

nich

nich

nich

dativ

mně

nám

tobě

vám

němu

jemu

nim

nim

nim

instrumentál

mnou

námi

tebou

vámi

ním

jím

nimi

nimi

nima

V polštině, a zvláště v češtině, je dochován 5. pád (oslovujeme, voláme). Navíc Slované vyjadřují vid dokonavý (děj je dokončen) a vid nedokonavý (děj není ukončen a trvá). Rod trpný (vezen, nesen) a rod činný (veze, nese), jiné vymoženosti zastarávají (u/dělající; u/dělajíc, u/dělajíce; u/dělav, u/dělavše; jsa, jsouc; byv, byvše atd.).

Ještě dnes lze vystopovat podobnost a příbuznost mezi tvary pádů jednotlivých zájmen, podstatných a přídavných jmen (v češtině, ruštině, němčině, latině, praslovanštině…) – viz tabulky. Materiálů je nad rámec tohoto článku.

Řazení českých pádů (zohledňující vývoj od praindoevropštiny):

rod střední, číslo jednotné:

1. město moře kuře stavení

5. město! moře! kuře! stavení!

4. město moře kuře stavení

2. města moře kuřete stavení

6. městu, -ě moři kuřeti stavení

3. městu moři kuřeti stavení

7. městem mořem kuřetem stavením

Němčina

mužský ženský střední množné

1. Der Die Das Die

4 Den Die Das Die

2 Des Der Des Der

3 Dem Der Dem Den

mužský ženský střední

1 Ein Eine Ein

4 Einen Eine Ein

2 Eines Einer Eines

3 Einem Einer Einem

Co říct závěrem?

Byl-li někdy někde nějaký prvotní jazyk anebo jazyky v dávnověku, možná to byla dokonalá řeč a naše jazyky jsou toho důkazem ještě v současnosti. Možná to byly ale pouho pouhé skřeky a zvuky, které před -312.000 lety naši předci v Africe vyluzovali.

Zdroje:

ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. Praha: Karolinum, 2001. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-80-246-0154-0.
ČERNÝ, Jiří a Jan HOLEŠ. Sémiotika. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-832-5.
ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-96-4.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. ISBN 80-85839-24-5.

Autor: Ing. Martin Dokoupil

Narozen 24.04.1975 v Prostějově
Žil ve Vrbátkách u Olomouce. Zdárně ukončil magisterské studium na Mendelově univerzitě Brno na Zahradní fakultě Lednice na Moravě.
Nejprve pracoval jako zástupce vedoucího na Výstavišti Flóra Olomouc, později na Městském úřadu Prostějov na Odboru životního prostředí a v ZAHRADě Olomouc v Zahraničním obchodě.
Nyní je zaměstnán v oboru digitalizace, ale stále publikuje články ze svého oboru v časopisech jako Vesmír a Zahrádkář, ale i mimo obor v novinách, MENSA, Spirit, Phenomena Española, na internetu, časopisech apod. Je autorem různých jazykovědných hříček, které mají mnohdy i praktické využití v lingvistice, interslavic (medžuslovanština), esperantu aj. Praktické využití pro řazení abeced je pro program klávesník 2.X, který přepisuje latinku a jiné abecedy tam a zpět dle volby. Stále však má nové nápady a zlepšováky v lingvistice a svém oboru.

K jeho zálibám patří nejen netradiční jazykověda, ale i zahradnictví, ovocnictví, citrusy, bonsaje, sbírání zkamenělin apod. Žije s rodinnou v Těšíně v Česku.

Kontakt: M.Dokoupil@email.cz

Přidat komentář