Každý začátek je těžký, začátky učitele angličtiny nevyjímaje. Obzvlášť v případě, že jsou vaše zkušenosti s učením minimální, tak jak tomu bylo u mne. Člověk se musí naučit zvládat spoustu nových věcí, přizpůsobit se novému prostředí. O tom, jak se mi to dařilo či nedařilo se s vámi podělím v následujících řádcích.
Přijímací řízení
Nápad pokusit se ucházet o místo lektora angličtiny se u mne zrodil spontánně. Nastoupila jsem do prvního ročníku doktorského studia na univerzitě a přemýšlela, jak bych si mohla ke stipendiu trochu přilepšit. Angličtina je mojí láskou už dlouhou dobu, což jsem si potvrdila při studiu v zahraničí a při přípravě na různé jazykové zkoušky. Proto jsem se rozhodla zeptat se v jedné jazykové škole, zda by neměli zájem o lektora.
A měli. V rámci přijímacího pohovoru jsem musela předvést ukázkovou hodinu, při které mě bedlivě sledovala paní metodička. A jelikož jsem prošla, mohla jsem si naplánovat kurzy, které jsem měla učit. Jak už jsem podotkla, zkušenosti s výukou jsem měla jen malé. Netušila jsem tudíž, jaké kurzy si zvolit. Vzala jsem tedy, co mi bylo nabídnuto. Škála byla opravdu pestrá – od výuky dětí (2. – 5. třída), přes kurzy pro veřejnost až k pomaturitním studentům a zaměstnancům firem, kam jsem docházela. Navíc každá skupina měla jinou úroveň.
Přípravy, přípravy, přípravy
Záhy jsem pochopila, že jsem si na sebe naložila pořádný ranec povinností. V hlavě mi běželo jediné – musím udělat přípravy na výuku! Nejvíc času totiž člověku nezabere hodina samotná, ale příprava na ni. Zvlášť pokud chce člověk udělat lekci zajímavou – střídat aktivity, aby mu studenti za těch 90 minut neusnuli a hlavně si co nejvíc z hodiny odnesli.
Naštěstí existuje spoustu webových stránek, kde je možno se inspirovat a stáhnout si potřebné materiály. Velkou pomocí byla pro mě také naše metodička, která mi poskytla tipy na knihy, ze kterých lze čerpat nápady. Přivítala jsem i rady kolegů, kteří mi poradili osvědčené triky, jak posluchače zaujmout. Oceňuji rovněž workshopy, které naše jazyková škola pravidelně pořádá a rozšiřuje tak lektorům obzory nejen co se týče výukových materiálů a aktivit, ale také metod výuky.
Po roce učení se čas věnovaný přípravám zkrátil. Využívám toho, co jsem si loni nastřádala. Nicméně někdy se do stříhání obrázků, připravování křížovek a cvičení zaberu tak, že si ani nevšimnu, že uběhlo pár hodin. Odměna je však dvojnásobná – obohacuji tím sebe, protože se neustále učím něčemu novému a odměnou jsou i spokojení studenti, které učení baví a zaznamenávají pokroky.
Chybička se vloudí…
Ze začátku jsem se potýkala s mnoha problémy a tréma nebyla tím nejhorším. Než si člověk vyzkouší, kolik která aktivita zabere času, chvíli to trvá. Můj odhad byl zpočátku značně zkreslený a tudíž mi občas zbylo pár minut, které jsem neměla čím „zalepit“. Proto je dobré mít do zásoby vždy několik cvičení navíc. Spolu s tím, jak se zvětšuje můj arzenál her a úkolů se zvětšuje i schopnost improvizace, takže strach ze „zbylého času“ již nemám.
O improvizaci vím rozhodně svoje. Teď mám na mysli případy, kdy selže technika, což mě potkalo několikrát. Stačí, aby vám vypověděl službu CD přehrávač ve chvíli, kdy máte připravené poslechové cvičení na 30 minut, a nastupuje na řadu vaše kreativita. Nemluvě o interaktivní tabuli, která je naprosto skvělou učební pomůckou, pokud ji ovšem umíte ovládat. Ne že by nás důkladně neproškolili. Když ono to na školení vypadalo tak jednoduše. V praxi už ne. Pokud však člověk překoná nástrahy techniky a zapojí ji do výuky, podstatně hodinu zpestří a zefektivní.
Škola hrou
Výhodou jazykové školy je, že pracujete s lidmi, kteří se učit chtějí a do školy se přihlásili dobrovolně. U dětí o tom lze sice občas pochybovat, ale většinou se setkáváte pouze s těmi, kteří chodí do hodin rádi a přistupují k výuce aktivně. Velkou roli hraje fakt, že si za služby platí a tudíž většina nechce plýtvat svými penězi. Práce je to tedy velmi příjemná. Musím říci, že se na každou hodinu těším a že mi přes prázdniny studenti chyběli.
Jelikož jsou skupiny malé – v některých mám třeba jen 3 posluchače – rychle se vytvoří kolektiv a přátelská atmosféra. Je samozřejmě rozdíl pracovat s dětmi a dospělými. Udržet pozornost šesti dětí po dobu devadesáti minut je občas nadlidský výkon. Nicméně zase je více prostoru na hry. Ačkoli ze zkušenosti mohu říci, že dospělí si hrají stejně rádi jako děti. Takže pokud mohu doporučit, hry jsou správná volba. Zapojí se při nich i ti neostýchavější studenti a ani si nevšimnou, že procvičují nějaký gramatický jev či slovní zásobu, které jim v klasických cvičeních činily problémy.
Ohlédnu-li se zpět za uplynulým rokem, musím říct, že byl – co se týče mého působení v jazykové škole – opravdu pestrý. Zažila jsem hospitaci interní, po které mi paní metodička poradila, co zlepšit, i externí, kdy byla celá škola podrobena průzkumu nezávislých osob. Vše dopadlo dobře a já tedy mohu dále učit a také suplovat, když je třeba. A při takovém množství kurzů, které naše škola nabízí, je třeba často. Naopak však kdykoli potřebuji „záskok“ já, není to problém. Komunikace je efektivní jak mezi vedením a lektory, tak mezi lektory navzájem, což velice oceňuji. Zkrátka, učit v jazykové škole bylo dobré rozhodnutí a já jsem vděčná za neocenitelné zkušenosti, které jsem zde získala a stále získávám.
Jazykové školy v konkrétních městech hledejte zde: