Někdo by si mohl říct: „Proč se esperanto za tu dlouhou dobu, co existuje, více nerozšířilo a není více využíváno pro mezinárodní komunikaci, kde nyní kraluje angličtina?“ Na rozšíření esperanta a jeho využívání má vliv celá řada okolností. Jeho vývoj prošel klikatou cestou, kterou jsme v minulém díle načali. Pojďme se podívat na jazykové zkoušky z esperanta.
Esperanto vs angličtina
Esperanto má oproti angličtině dvě obrovské výhody: Je to neutrální jazyk, který nepatří žádnému národu a na naučení je asi desetkrát snazší. Avšak oficiální uznání esperanta, případně jeho zavedení do škol, které by nejvíce přispělo k jeho rozšíření, není záležitost lingvistická, ale politická. I zde však došlo k pokroku, protože existují také politické strany, které esperanto podporují. Jsou to EDE – Eǔropo-Demokratio-Esperanto s organizacemi ve Francii, v Německu, v Maďarsku, v Polsku a v Bulharsku a UM – Unu mondo s reprezentanty v 16 zemích. Německá sekce Eine-Welt-Partai se v roce 2014 zúčastní voleb do Evropského parlamentu se svými kandidáty.
Jazykové zkoušky z espetanta
Esperanto je možno zařadit jako rovnoprávný jazyk mezi etnické jazyky, protože za dobu své existence prošlo přirozeným vývojem jako ony. Aby bylo možno srovnat úroveň znalostí esperanta se znalostmi ostatních evropských jazyků, byly také pro zkoušky z esperanta vypracovány testy podle „Společného evropského referenčního rámce“ (SERR) pro jazyky.
Ten má šest kategorií: A1, A2 pro začátečníky, B1, B2 pro mírně pokročilé a C1, C2 pro velmi pokročilé. V esperantu je možné složit zkoušky na úrovních B1, B2 a C1. Zkoušky A1 a A2 pro začátečníky nemají velký význam, protože znalosti na této úrovni lze dosáhnout poměrně brzy. Stupeň C2 je určen pro perfektní znalost jazyka, pro esperanto plně postačuje stupeň C1.
Testy mají stejnou strukturu a zkoušky probíhají podobně jako u jiných jazyků. Dělí se na písemnou a ústní část. Zvláštností pro esperanto je to, že vyhodnocení zkoušek a vydávání certifikátů provádí Centrum pro zdokonalení v cizích jazycích na Univerzitě Eötvös Loránd (ELTE ITK) v Budapešti, které je členem Asociace jazykových testerů v Evropě (ALTE). Centrum rozšířilo svůj původní státem uznaný jednojazyčný zkušební systém Origo o esperanto.
Zkoušky z esperanta se konají obvykle při mezinárodních setkáních nebo kongresech. Raritou jsou písemné zkoušky konané jednou ročně v různých místech, kde se místním organizátorům přihlásí dostatečný počet zájemců. Zkoušky jsou centrálně koordinovány. Účastníci, kteří uspějí u písemné zkoušky, si mohou pro kompletní zkoušku dodělat ústní zkoušku na některém mezinárodním setkání. Pro jednotlivé části zkoušky (úkoly) je stanoven minimální počet bodů, které musí zkoušený dosáhnout pro úspěšné složení zkoušky. Musí však také dosáhnout celkového minimálního počtu bodů, který je vyšší než součet minimálních počtů bodů všech částí testu.
Esperanto vám usnadní učení dalšího jazyka
Esperanto má poměrně velkou propedeutickou hodnotu. To znamená, že znalost esperanta usnadní učení dalšího cizího jazyka. To platí nejen u esperanta. Ať se učíme cokoliv a už máme nějaké základy, lépe zvládneme novou látku.
Esperanto obsahuje řadu mezinárodních slov a slova z jiných jazyků, především románských, takže při učení dalšího jazyka už známe část slovní zásoby. Slovní zásobu v esperantu pomáhá poměrně rychle rozšiřovat systém předpon a přípon s neměnným významem. Gramatická pravidla, kterých je celkem 16, platí bez výjimek. Při učení esperanta se získá „jazykový cit“ a žáci se naučí v esperantu myslet, nemusí si vše překládat do a z mateřštiny.
Začátečníci dělají poměrně rychlé pokroky a brzy mohou mluvit, což zvýší jejich zájem o učení a přesvědčí je, že nejsou antitalenti na jazyky, a to jim také dodá odvahu a chuť se učit další cizí jazyk. Pro procvičení znalostí esperanta si sice nemohou zajet někam do „Esperantska“, ale úplně postačí účast na mezinárodním setkání. Navíc se mohou seznámit s někým, jehož mateřština je jazykem, který se učí jako další cizí jazyk, a ten jim může pomáhat s učením. Jak pomáhá esperanto při učení dalších cizích jazyků, bylo prověřeno několika seriozními vědeckými výzkumy. Nejvíce se tato pomoc projeví, učí-li se esperanto jako první cizí jazyk. U nás se s takovou možností zatím nepočítá, při nejlepším by se žáci mohli učit esperanto jako druhý cizí jazyk.
Autorem článku je Josef Vojáček