Záludná cizí slovíčka, nad kterými se nejprve zaradujeme, neboť máme pocit, že jejich význam už známe, představují past pro všechny důvěřivé studenty. Ač tato sympatická slůvka znějí známě, významově se liší, a způsobují tak trable v komunikaci. Zrada může spočívat např. i v tom, že českému vícevýznamovému slůvku odpovídá v cizím jazyce více jednovýznamových protějšků.
Vzdálení příbuzní, nebo náhodná podoba?
Kde se tato slovíčka vzala a jaká vazba mezi nimi je? Zrádná slova často se svým protějškem vůbec nesouvisejí, prošla v daných jazycích různými vývojovými změnami nezávisle na sobě – např. slůvko house v českém a v anglickém psaném textu – a jejich podobnost je zcela náhodná.
Někdy však mohou mít stejný původ a k posunu jejich významu dochází až v důsledku přejímání. Každý jazyk, včetně češtiny, obohacuje svoji slovní zásobu mimo jiné právě prostřednictvím přejímání slov z cizích jazyků. Přejaté slovo mnohdy ztrácí svůj původní význam, který je např. zobecněn nebo naopak zúžen, či dokonce takřka převrácen (latinské concurerre znamená doslova „vést spolu“, v angličtině tento význam slovesa concur zůstává podobný – shodovat se, spolupůsobit, v češtině se však význam slovesa konkurovat nejčastěji vykládá jako obchodně soutěžit, což je v podstatě opozitum k cizojazyčnému protějšku).
O zrádných slovech často mluvíme i v tom případě, když v sobě jeden český výraz ukrývá více významů, zatímco se v cizím jazyce každý význam odpovídá jednomu slůvku (české půjčit či půjčit si – anglické borrow a lend).
False Friends
Angličtina je pro češtinu významným zdrojem nových slovíček, důvodem je samozřejmě také fakt, že se angličtina pomalu stává mezinárodním jazykem. Kdo dnes nepoužívá anglické ekvivalenty místo českých výrazů, není dostatečně „cool“.
Zde jsou nejznámější dvojice zrádných slovíček, které se označují také jako false friends:
absolve – česky zprostit, osvobodit; nikoliv absolvovat (graduate, pass)
abstinent – česky střídmý, zdrženlivý; nikoliv nepožívající alkohol (teetotaller, abstainer)
actually – česky vlastně, skutečně; nikoliv aktuálně (currently, topically)
concrete – česky betonový; nikoliv konkrétní (particular, specific)
control – česky ovládat, řídit; nikoliv kontrolovat (check)
confectionery – česky cukrářství; nikoliv konfekce (clothes, clothes shop)
closet – česky šatník; nikoliv klozet (toilet)
dress – česky šaty; nikoliv dres (tracksuit)
eventually – česky konečný; nikoliv eventuální (possibly)
gymnasium – česky tělocvična; nikoliv gymnázium (secondary school, high school, grammar school)
chef – česky šéfkuchař; nikoliv šéf (chief, boss)
literally – česky doslova; nikoliv literárně (literary)
local – česky místní; nikoliv lokál (pub, bar)
maturity – česky dospělost; vyzrálost, zralost, nikoliv maturita (school-leaving exam)
preservative – česky konzervant; nikoliv kondom (condom)
receipt – česky účtenka, stvrzenka; nikoliv recept (recipe – kuchařský, prescription – lékařský)
smoking – česky kouření,; nikoliv smoking ve smyslu pánský společenský oděv (tuxedo, dinner-jacket)
sympathetic – česky soucitný; nikoliv sympatický (nice, likeable)
traffic – česky dopravní ruch, doprava, provoz; nikoliv trafika (newsagent´s, tobacconist´s)
transparent – česky průhledný; nikoliv transparent (banner)
Důkladnější seznámení se s touto a podobnou problematikou nabízí kniha Johna Stevense Angličtina – Zrádná a správná slova.
Falsche Freunde
Také slovní zásoba v němčině dělá českým mluvčím často problémy. Ty plynou především z nedostatku praxe. Tam, kde má čeština jeden výraz pro více významů, může v němčině každému významu odpovídat jedna lexikální jednotka. Pokud nezkušený mluvčí nezná kontext, v jakém se který výraz užívá, dochází k nedorozuměním, často větším než při použití např. špatné koncovky.
Problémy mohou také dělat slovíčka, která se svou podobou liší jen minimálně (fordern versus fördern – podpořit versus požadovat).
Mezi německá zrádná slůvka také patří ta, která jistě každého náctiletého studenta němčiny vždy velmi pobaví, jde o německý ekvivalent pro české slovo zákazník (der Kunde) či zatáčka (die Kurve).
Nejčastěji se chybuje v následujících německých výrazech:
| dost | ziemlich: spíše ve spojení s adjektivem nebo adverbiem (Je to dost drahé.) |
| genug: může stát samostatně, znamená dostatek (Mám dost času.) | |
| hodina | die Uhr: určení času, hodinky (Pracovní doba je od 8.00 do 17.00 hodin.) |
| die Stunde: jednotka času (Pracovní doba je 8 hodin denně.) | |
| chuť | der Appetit: chuť na jídlo (Mám chuť na něco dobrého.) |
| die Lust: chuť něco udělat (Mám chuť si dát horkou vanu.) | |
| jako | wie: při srovnání a porovnávání (Je stejně starý jako já.) |
| als: ve významu jakožto např. při udávání profese (Pracuje jako dělník.) | |
| jídlo | das Essen: potrava, jídlo obecně (Jídlo v nemocnici nebývá příliš chutné.) |
| das Gericht, die Speise: konkrétní pokrm (Nesmím jíst pokrmy z mléka.) | |
| představovat | vorstellen: uvést někoho, předvést něco (Představím ti svého přítele.) |
| darstellen: zobrazovat, znázorňovat (Socha znázorňuje velkého vojevůdce.) | |
| rád | gern: v kontextu „dělat něco rád“ (Rád plavu.) |
| froh: ve spojení se slovesem sein, v kontextu „být rád kvůli něčemu“ (Jsem rád, že přijedeš.) | |
| sám | selbst: pro zdůraznění osoby či věci (Udělám to sám.) |
| allein: ve významu osamocený (Děti byly doma samy.) |
Problematice německých zrádných slov se věnuje ve své publikaci Zrádná slova v němčině Věra Höppnerová.
Pułapki językowe
Čeština a polština jsou podobné jazyky, polský a český mluvčí se mezi sebou při troše snahy dorozumějí. O to zrádnější jsou polská slovíčka, která znějí česky, ale znamenají něco zcela jiného.
Někdy jsou významy podobné (české válka a polské wojna), v jiném případě mohou však vyjadřovat i opak (polské slovíčko czerstwy znamená starý, suchý).
Takových dvojic je, i díky příbuznosti obou jazyků, velká spousta. Zde uvádíme ty nejčastější:
droga – česky silnice, nikoliv droga (narkotyki)
chyba – česky asi, nikoliv chyba (błąd)
krzesło – česky židle, nikoliv křeslo (fotel)
kwiecień – česky duben, nikoliv květen (maj)
lustro – česky zrcadlo, nikoliv lustr (żyrandol)
obecny – česky přítomný, nikoliv obecný (ogólny)
ostatni – česky poslední, nikoliv ostatní (pozostały)
płyn – česky tekutina, nikoliv plyn (gaz)
sklep – česky obchod, prodejna; nikoliv sklep (piwnica)
skuteczny – česky úspěšný, nikoliv skutečný (rzeczywisty, prawdziwy, realny)
statek – česky loď, nikoliv statek (gospodarstwo)
wygodny – česky pohodlný, nikoliv výhodný (korzystny)
zachod – česky západ, nikoliv záchod (ubikacja)
zapach – česky vůně, nikoliv zápach (smród)
zboże – česky obilí, nikoliv zboží (towar)
Publikaci věnující se tomuto tématu napsal Eduard Lotko a nazval ji Zrádná slova v polštině a češtině.
Učit se, učit se
Takových slovíček, která nás mohou napálit, je spousta. Vznikají kvůli nim často různá faux pas a nedorozumění. Cit pro jejich používání se získá praxí a zkušenostmi. Dobré také je se slovíčka učit v kontextu, ve spojení s jiným slovem či ve větě, nikoliv jako samostatné lexikální jednotky. Lépe se nám pak dané slovíčko pamatuje a vybaví se ve správný moment.
Zdroje
False friends (Helpforenglish)
Angličtina zrádná aneb: Podobnost čistě náhodná
Zrádná slova v německém tisku
Zrádná slova v němčině
Česko-polský slovník zrádných slov
Zrádná slova v polštině
Zrádná slova (Polstina.net)