V minulém díle seriálu bylo přislíbeno podívat se blíže na německý
původ slovíček pro jednotlivé kousky nářadí. Zdálo by se, že nebude o
čem psát. Omyl. Právě toto je oblast, kde je spíše nouze o výrazy
echt-české. A vezmeme to pěkně od podlahy neboli z gruntu.
"Aby takový zedník postavil rovnou zeď, vezme šlaufku a natáhne šňůru,
aby byl v glajše.
Navozí si na kolečku nebo na nějaké káře cihly a jde si umíchat maltu, případně beton.
Aby mu vznikl ten správný mišunk, potřebuje vápno nebo cement. Fankou si přilévá vodu, lopatou pak přidává písek.
Ten si ale často musí předem prokátrovat, aby se zbavil velkých šutrů.
Vzniklou směs si pak doveze na staveniště, někdy ji ještě z kolečka přelije do truhlíku a už jen skládá cihlu k cihle.
Jenom pozor na šífršár."
Z minulého dílu už pár slovíček znáte. Jenom pro pořádek, jak je německy správně a co přesně znamená slovíčko
vercajk, grunt, cihla a cement?
A teď k slovíčkům novým…
echt – v češtině se používá naprosto korektní a správné echt znamenající pravý, opravdový
šlaufka – der Schlauch znamená v němčině trubice, hadice; když si představíte hadicovou vodováhu (= šlaufku), je to hadice opatřená na konci dvěma skleněnými trubičkami naplněná vodou (využívá principu spojených nádob)
šňůra – die Schnur znamená opravdu šňůra, provázek
glajcha – z německého přídavného jména gleich znamenající rovný, stejný
kára – die Karre – německý výraz pro káru, kolečko, trakař
beton – der Beton – v němčině i češtině je to „nabeton“ pořád jenom beton 🙂
mišunk – v češtině expresivní výraz, v němčině naprosto korektní die Mischung znamenající směs, smíšenina
fanka – tady je potřeba trocha představivosti a asociace s kuchyňským nádobím. Fanka je totiž podobná kuchyňské pánvičce. Pak už je jen krůček k poznání toho, že německy pánev die Pfanne, je vlastně fanka čili zednická naběračka
truhlík – die Truhe znamená truhla, odtud tedy truhlík, původně opravdu dřevěná nádoba na maltu
pro-kátrovat – Zde je třeba trochu odvozovat. Nejprve se „zapomene“ na předponu, vznikne tak jen slovíčko kátrovat. Pak se ze slovesa utvoří podstatné jméno, čímž se dostane kátr. Tady je už zřejmá podobnost. Německé das Gatter totiž znamená mříž, rošt.
šutr – německé der Schotter znamená štěrk, suť; existuje ještě podobný výraz der Schutt také pro štěrk a suť
šífršár – Zde je možná namístě vysvětlit toto slovo i v češtině. Šífršár je zužující se vrstva cihel, pomocí které zedník musel dát do glajchy nestejně vysoké konce rozestavěné zdi. Za takovou chybu (způsobenou nestejnoměrným maltováním) viník obvykle platil v hospodě „pokutu“. Pro ještě větší přiblížení, o co se jedná, slouží obrázek.
Německé přídavné jméno schief pak znamená šikmý, kosý; die Schar – zástup, řada (zde vrstva cihel).
Vidimský, F. :Německo-český a česko-německý slovník, Praha: SPN, 1970
Předchozí díly seriálu "Německá slovíčka v češtině"
1. díl seriálu Co Čech to muzikant. A co čeština to také němčina
2. díl seriálu V neděli jsem ukuchtila knedlíky z erteplí
3. díl seriálu Maur nebo Maurer?
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad stránek, překlady z ruštiny, překlad webových stránek, anglický překlad a překlady do francouzštiny