Udržet si svůj rodný jazyk ve spisovné formě je v zahraničí nesnadný úkol, jak vědí všichni, kteří již delší dobu žijí v cizí zemi. Mohlo by se zdát, že ti, jejichž nový jazyk je podobný rodné řeči, to mají jednodušší. Podobná slovní zásoba, podobná gramatika… Typickým případem jsou např. Slováci, kteří žijí v České republice. Jenže právě v blízkosti obou jazyků může být někdy problém.
Hebký melodický jazyk
Slovenština mnohým z nás Čechů zní mazlivě a melodicky, srovnáváme ji s francouzštinou. Zejména starší generace pak slovensky bez problémů i rozumí (vyrostli u slovenských pohádek a televizního vysílání). Slováci žijící v České republice tak až na výjimky nemají žádné jazykové potíže. Jenže! Všichni si sice navzájem v podstatě rozumějí, ale zároveň se tak stírají některé jemné rozdíly, které činí slovenštinu slovenčinou.
Po několika letech v Česku ve slovenské řeči Slováka může zaznít namísto: krčit plecami – krčit ramenami, dobre vyzerá – dobre vypadá apod. Což samozřejmě v běžném hovoru nikomu nevadí. S potížemi se však potýkají zahraniční dopisovatelé slovenských redakcí či korektoři slovenského jazyka působící v Česku – přizpůsobují se češtině. A tak slovenština „českých Slováků“ ztrácí trochu své romantiky.
Jak si udržet slovenštinu v zahraničí
Užitečnými pomocníky nejen českým Slovákům mohou být Krátky slovník slovenského jazyka či jazykové okénko Slovenčina na slovíčko. Podobně jako Ústav jazyka českého zašťituje fungování Jazykové poradny na Internetu (viz článek Čeština online), na Slovensku vám s pravopisnými dotazy pomůže Jazykovedný ústav Ľudovíta Šťúra Slovenskej akadémie vied a jeho Jazyková poradňa poskytující své služby telefonicky či e-mailem.
Slovenština na prvním místě
Rozdíly mezi slovenštinou a češtinou a zejména jejich vzájemné porozumění je jich několik let předmětem mediálních debat, které vyvrcholily koncem roku 2008 v souvislosti s připravovanou novelou zákona o státním jazyku. Úprava zakazuje používání jiného než státního jazyka na úřadech a v dokumentech určených veřejnosti.
„Zákon má chránit Slováky, kteří neovládají cizí jazyky. Setkávají se s letáky či pamětními deskami v angličtině či maďarštině a nerozumějí, co je tam napsáno,“ zdůvodňuje novelu Maďarič, slovenský ministr kultury, který s návrhem přišel.
Kdo se prohřeší proti gramatickým pravidlům, tomu bude hrozit pokuta ve výši až 5000 EUR.
Na úřadech musí být používána slovenština – je to totiž státní jazyk. Veškeré písemné informace, které jsou pro veřejnost, musí být publikovány ve státním jazyce (jiný jazyk být použit může, ale menším písmen a pod slovenským textem). Předvánoční protesty alespoň napomohly vyjmout z tvrdé úpravy zákona český jazyk, a tak nenastane kritická situace, kdy Čech na slovenském úřadě nebude smět hovořit česky.
Perlička na závěr
Slovenští jazykovědci navrhli v loňském roce zrušení hlásky „y“ – tj. ypsilonu. Změna by měla ujasnit a ulehčit písemnou komunikaci ve slovenštině. Školáci jsou pochopitelně nadšení, ale tvrdé „y“ ze slovenského pravopisu v nejbližší době jen tak nezmizí. Proti zrušení hlasovalo 60% obyvatel Slovenské republiky.
A co vy? Rozumíte slovenštině? Co znamenají slova jako mažiar, gunár, suka či vidiek? (odpovědi dole pod článkem)
Použité zdroje a další odkazy
Slovensko chce zakázat češtinu na úřadech i plakátech
Rozhlasový pořad Stretnutie (15.05.2005)
Na Slovensku slovensky. Nebo s pokutou
Zákon zkrotí řeč vesnických rozhlasů na Slovensku
Slováci se znovu přou, zda zrušit ypsilon
(slova znamenají: hmožďíř, houser, fena, venkov)
Jazykové školy v konkrétních městech hledejte zde: