Stačí si vzpomenout na vtipný rozdíl mezi „Jezte děti!“ a „Jezte, děti!“ a je jasné, že čárky mají svůj význam a neměli bychom je opomínat. Pravidla o tom, kde se v českých větách píší čárky, nám vštěpují do hlavy už na základní škole. Čárky v angličtině ovšem tolik pozornosti, pokud vůbec nějakou, ve výuce nedostávají, což vede k tomu, že spousta lidí, dokonce i těch, jejichž znalosti anglického jazyka jsou na vysoké úrovni, s čárkami buď bojuje, nebo je vůbec neřeší. Navíc vznikají ohledně čárek v angličtině mýty, které si nyní vyvrátíme, a podíváme se na základní pravidla, která nám mohou pomoct ke správné interpunkci.
Mýtus číslo 1: Psaní čárek v angličtině je náhodné.
Není ani možné spočítat, od kolika lidí jsem už tuto větu slyšela. Ať už je k tomuto závěru vedlo nedostatečné obeznámení se s pravidly, skutečnost, že pravidla nejsou v případě některých čárek až tak striktní jako ta, co máme v češtině, nebo fakt, že ani rodilí mluvčí se mnohdy pravidly neřídí, rozhodně není pravda, že angličtina nemá v čárkách žádný řád nebo že je jejich psaní libovolné. Stejně jako v češtině mají i v angličtině čárky své jasně dané místo a také svou roli – někdy jde hlavně o gramatickou správnost, ale jindy mohou ovlivnit význam celého sdělení. Kdo chce jednoduchý a zapamatovatelný důkaz, může se podívat na větu, kterou jsem uvedla hned na začátku článku, a přeložit si ji do angličtiny. Přesně tak, “Eat children!“ a “Eat, children!“ bez nejmenších pochyb nevyjadřují totéž.
Mýtus číslo 2: V angličtině stačí aplikovat pravidla pro čárky, která znám z češtiny.
I s tímto názorem se lze často setkat, a i když je snaha držet se alespoň nějakých pravidel chvályhodná, bohužel to tak ve skutečnosti nefunguje. Je pravda, že v některých situacích se čárka objevuje v obou jazycích, např. před oslovením, jak jsme si mohli všimnout u příkladu „Jezte, děti!“/“Eat, children!“, ovšem existuje také řada případů, kdy se v jednom jazyce čárka píše a v druhém nikoli. Příkladem může být spojka „a“/“and“, kdy se v české větě „Jeli jsme s kamarády na výlet a já jsem se rozhodl vzít s sebou svého psa.“ čárka nepíše, zatímco do jejího anglického ekvivalentu „My friends and I were going on a trip, and I decided to take my dog with me.“ čárka patří, a to navzdory tomu, že v obou případech se jedná o dvě hlavní věty ve slučovacím poměru. Aplikovat pravidla, která známe z češtiny, tedy rozhodně není cestou k zaručenému úspěchu.
Mýtus číslo 3: Čárka se píše tam, kde by byla v mluvené řeči pauza.
Toto pravidlo, které slouží řadě lidí jako pomůcka, není úplně scestné a do jisté míry platí, že kde se v mluvené řeči vyskytuje pauza, tam se v psaném textu vyskytuje čárka a naopak. Ostatně, i žáci při diktátu si vždy dávají pozor na to, kdy se jejich učitel/ka odmlčí, protože když vše ostatní selže, dá se aspoň v tomto hledat opora. Na toto pravidlo se však nedá spolehnout stoprocentně.
Jak tedy psát čárky správně?
Existují pravidla, která nejsou zas tak obtížná, ale jelikož často nejsou součástí hodin angličtiny a bývají obecně dost přehlížena, mnoho uživatelů anglického jazyka je nemá v malíku. Já se pokusím vám ta nejzákladnější pravidla přiblížit v tomto článku i několika dalších a budu ráda, když vám tím pomohu udělat si v interpunkci větší jasno a pozvednout váš písemný projev na ještě trochu vyšší úroveň. V 1. díle série článků o čárkách se zaměříme na spojky and, or a but, jednak z toho důvodu, že jsou to spojky běžně užívané, jednak proto, že se na ně vztahují stejná pravidla. Tak jdeme na to!
And, or, a but jako spojky mezi dvěma hlavními, vzájemně nezávislými větami
Jestliže tyto spojky spojují dvě hlavní, vzájemně nezávislé věty, čárku před nimi píšeme. Že jsou věty vzájemně nezávislé, poznáme tak, že souvětí můžeme rozdělit na dvě úplné, samostatné věty jednoduché.
Jane will go to the supermarket tomorrow, and she will buy a lot of food for her family.
Toto souvětí lze rozdělit na dvě úplné, samostatné věty jednoduché.
Jane will go to the supermarket tomorrow. She will buy a lot of food for her family.
Stejným způsobem funguje i čárka před spojkami or a but.
I will go to the cinema tomorrow, or I will watch a movie at home.
It’s cold, but it‘s sunny.
Existuje však výjimka, kdy čárku před spojkou and většinou nepíšeme, ačkoliv spojuje dvě hlavní, vzájemně nezávislé věty. Jedná se o případ, kdy jsou tyto věty krátké a úzce propojené. Napsat mezi nimi čárku by sice nebyla chyba, ale působilo by to trochu zvláštně.
Jane’s cooking and I’m baking.
And, or a but jako spojky ve větě jednoduché s několikanásobným přísudkem
Pokud spojky and, or a but nespojují dvě hlavní, vzájemně nezávislé věty, čárku před nimi nepíšeme. Větu nelze rozdělit na dvě úplné, samostatné věty jednoduché. Podívejme se na větu níže.
Jane went to the supermarket and bought a lot of food for her family.
Tuto větu není možné rozdělit na dvě úplné, samostatné věty jednoduché, protože v té druhé chybí podmět.
Jane went to the supermarket. Bought a lot of food for her family.
Ten v angličtině, na rozdíl od češtiny, nemůže být nevyjádřený. Proto se v tomto případě jedná o větu jednoduchou s několikanásobným přísudkem (a podmětem Jane). S vynecháváním podmětu se v angličtině můžeme setkat poměrně často, ale je nutné, aby byl podmět stále stejný (v tomto případě Jane).
Zde jsou další příklady.
I will go to the cinema or watch a movie.
He started first but finished last.
And, or a but jako spojky mezi ostatními větnými členy
Níže jsou další příklady vět, ve kterých rozhodně čárku nepíšeme. Jak je vidět, v žádném případě nespojují dvě nezávislé věty.
Let’s order some pizza and chips.
Do you prefer tea or coffee?
It’s cold but sunny.
And a or ve výčtu tří a více položek
Pokud vyjmenováváme tři a více položek (osoby, zvířata, vlastnosti,…), s čárkou máme na výběr, protože správně je obojí.
I’ll have tomato soup, spaghetti, and strawberry cheesecake.
I’ll have tomato soup, spaghetti and strawberry cheesecake.
I’ll probably get the shirt in white, black, or blue.
I’ll probably get the shirt in white, black or blue.
Zde přítomná čárka je tzv. Oxford comma – oxfordská čárka – a je na nás, zda ji používat budeme, nebo nebudeme. Měli bychom však být v rámci celého textu konzistentní. Ráda bych také využila této příležitosti k tomu, abych poukázala na to, že v angličtině je zvykem, že je před poslední položkou výčtu vždy přítomná spojka (and/or), aby bylo jasné, že je výčet uzavřen.
V 2. díle se budeme zabývat čárkami v angličtině ve větách se spojkami podřadicími.
Autorka: Mgr. Žaneta Voldánová
Redakce Jazyky.com