Zajímalo vás někdy, jaká je historie španělštiny, odkud vlastně pochází a jak se během staletí měnila? Je ta španělština, kterou dnes slyšíme, stejná jako v dávné minulosti, nebo nás od ní dělí spousta změn? Možná vás překvapí, že dnešní španělština je výsledkem tisíce let jazykového vývoje a pestrých kulturních vlivů. Pojďme společně prozkoumat, odkud španělština vzešla, jak se proměňovala v průběhu času a co ji formovalo až do dnešních rozmanitých podob.
Historie
Kořeny španělštiny (asi 3400–200 př. n. l.)
Linguisté se domnívají, že kolem roku 3400 př. n. l. se mluvilo jedním společným jazykem, zvaným protoindoevropština. Tento pradávný jazyk se rozšířil na obrovském území sahajícím od Indie až po Evropu, jak naznačuje jeho jméno. Protoindoevropština však nebyla nikdy zapsána, takže o ní víme jen velmi málo. I přesto lingvisté na základě pečlivých rekonstrukcí dokázali odvodit některá slova a zvuky tohoto jazyka.
Z historických pramenů ale víme, že se indoevropština začala šířit z oblasti kolem Černého moře, když se různé skupiny lidí začaly přesouvat po Evropě a Asii.
Postupným vývojem z tohoto prajazyka vznikaly různé jazykové větve, například anatolština, indoíránština, řečtina, italika, keltština, germánština, arménština, tocharština, baltoslovanština a albánština. Tento složitý proces evoluce jazyků je fascinující téma, kterému se věnoval například lingvista Mark Damen na TEDx.
Ale zpět ke španělštině! Abychom pochopili její původ, zaměříme se na italickou větev, z níž pochází latina. A právě latina, konkrétně její „lidová“ verze – vulgární latina – se stala základem, na kterém španělština vyrůstala.
Zrod španělštiny z vulgární latiny (200 př. n. l. – 710 n. l.)
Když Římané dorazili na Pyrenejský poloostrov, přinesli s sebou nejen svou kulturu, ale také latinu. Postupem času, během staletí římské nadvlády, se místní obyvatelé museli přizpůsobit a začít komunikovat s římskými osadníky. A právě tento kulturní a jazykový střet dal základ španělštině.
Španělština se tedy začala formovat na Pyrenejském poloostrově a vyvíjela se z vulgární latiny – tedy mluvené, „lidové“ verze klasické latiny. Byla to latina každodenního života, kterou používali obyčejní lidé, a ta se stala základem pro vznik nových jazyků, včetně španělštiny.
Pokud vás zajímá, jak se vulgární latina liší od španělštiny, naleznete to ve videu, které se zaměřuje na specifické zvukové rozdíly mezi těmito dvěma jazyky.
Arabská nadvláda a španělština (710 – 1450 n. l.)
Právě když se španělština na Pyrenejském poloostrově začala zabydlovat, přišel velký zvrat. Římané opustili scénu a na jihu Španělska převzali vládu Maurové. Tato muslimská nadvláda trvala celých 800 let a zanechala v zemi nesmazatelnou stopu. Jazyk se opět začal vyvíjet dle aktuálního stavu kultury.
Maurové nejenže vytvořili nádherné architektonické skvosty, jako je slavná Alhambra, ale také výrazně obohatili španělský jazyk. Do španělštiny totiž vstoupila velká spousta arabských slov. Odhaduje se, že dnešní španělština obsahuje až 4 000 slov pocházejících z arabštiny!
Chcete slyšet, jak jsou si arabština a španělština podobné?
Španělština míří do Ameriky (1490 – 1830)
Zajímá vás, jak se španělština dostala až do Latinské a Jižní Ameriky? Odpověď najdeme v době objevů a kolonizačních bojů. Klíčovou postavou v tomto příběhu je známý objevitel Kryštof Kolumbus, italský mořeplavec z Janova, který se plavil pod vlajkou Španělska. V roce 1492 vyplul Kolumbus na svoji první výpravu za oceán a během svých čtyř plaveb přivezl španělštinu do nových koutů světa. Jeho výpravy zavedly španělský jazyk na Bahamy, Trinidad, jihoamerickou pevninu, Panamu a na území dnešního Haiti a Dominikánské republiky.
Kolumbus ale nebyl jediný, kdo šířil španělštinu do Nového světa. Španělský dobyvatel Juan Ponce de León vedl roku 1513 výpravy na Floridu, a to znamenalo další rozšíření španělštiny na severoamerický kontinent. Ve skutečnosti španělština a angličtina koexistovaly jako hlavní jazyky v Severní Americe více než 400 let.
Výsledkem všech těchto objevů a průzkumů byla řada španělských kolonií, které vznikly například na Floridě a v Kalifornii, což položilo základy pro další rozvoj španělštiny na amerických kontinentech.
Vývoj latinskoamerické španělštiny (1500 – současnost)
Jazyk se neustále vyvíjí a ani španělština v Latinské Americe nezůstala stát na místě. Když kastilská španělština dorazila na americký kontinent, začala se rychle přizpůsobovat novému prostředí, místním kulturám a vlivům. Výsledkem je to, co dnes nazýváme latinskoamerickou španělštinou, která je plná různorodých dialektů a regionálních specifik.
V Peru, Chile, Argentině či Mexiku vznikly jedinečné varianty španělštiny, které se od sebe liší nejen výslovností, ale i slovní zásobou. Celkem lze v Jižní Americe rozpoznat 12 různých dialektů španělštiny, což dokládá její bohatý vývoj v tomto regionu. I dnes můžete slyšet značné rozdíly v přízvuku a slovníku, které se vyskytují v různých částech Latinské Ameriky. Některé jsou nenápadné, jiné vás mohou přímo překvapit. Stačí porovnat latinskoamerické odrůdy španělštiny a třeba precizní kastilský přízvuk, jaký najdete u rodilých mluvčích z Evropy.
Rozmanitost latinskoamerické španělštiny je skvělým příkladem toho, jak se jazyky přizpůsobují a mění, když jsou konfrontovány s novými kulturami a historickými událostmi.
Španělština dnes: Fascinující fakta o globálním jazyce
- Španělština se pyšní titulem nejrozšířenějšího románského jazyka na světě. Pro téměř 490 milionů lidí je rodným jazykem a mluví se jí v 20 zemích po celém světě. Když připočítáme ty, kteří španělštinu ovládají jako druhý jazyk, šplháme k ohromujícímu číslu 600 milionů mluvčích!
- Ačkoli španělština není oficiálním jazykem Spojených států, její přítomnost je zde nezpochybnitelná. Téměř 45 milionů Američanů mluví španělsky, což dělá z USA jedno z největších španělsky mluvících území na světě mimo Latinskou Ameriku.
- Kromě své hojné přítomnosti je španělština také považována za druhý nejdůležitější světový jazyk v mezinárodní komunikaci. V politice, ekonomice a kultuře pak zaujímá třetí příčku, což jen podtrhuje její globální význam.
Kastilská španělština a latinskoamerická španělština
Kastilskou španělštinou – španělsky castellano – se mluví převážně ve Španělsku. Ačkoli je kastilština vzájemně srozumitelná s ostatními odrůdami španělštiny, existují určité rozdíly ve výslovnosti a několik rozdílů ve slovní zásobě.Ve Španělsku mají výslovnostní zvláštnost zvanou ceceo a seseo, což v podstatě znamená, že u cecea se zvuk s vyslovuje jako c, resp. z a u sesea se jedná v podstatě o výslovnostní fenomén opačný k ceceu, čili c a z je vyslovováno jako s.
Další rozdíly jsou například že ve Španělsku se řídí un coche (auto), zatímco v Jižní Americe se jezdí v un carro (auto). Ve Španělsku je tvar usted (ty, formální) vyhrazen pro úředníky a starší osoby, zatímco v Argentině je usted (ty, formální) téměř každý, koho znáte, a tvar tú (ty, neformální) se téměř nepoužívá.
Královská španělská akademie: Strážce jazykové jednoty
Královská španělská akademie (Real Academia Española), která byla založena v roce 1713, má za úkol chránit a udržovat španělský jazyk v jeho nejlepším možném stavu. Tento jazykový strážce se od svého vzniku snaží zachovat jazykovou jednotnost a kvalitu i přesto, že španělština je používaná v různých variantách po celém světě.
Akademie je známá svými pravidelnými aktualizacemi slovníku, které zohledňují jazykový vývoj. I když se snaží udržet jednotný standard, Akademie si je vědoma, že jazyk je živý organismus. Proto podporuje přirozené jazykové změny, nová slova a regionální variace, které vznikají v průběhu času.
Tento přístup umožňuje španělštině adaptaci a růst, aniž by se ztratila její historická a kulturní hodnota. Královská španělská akademie tak zůstává klíčovým hráčem v evoluci jazyka, který má bohatou a rozmanitou minulost.
Časté dotazy o španělštině
Kdy se poprvé začalo mluvit španělsky?
Španělština, která se vyvinula z indoevropské větve italiky, začala vznikat na severu Pyrenejského poloostrova. Nejstarší textové doklady španělštiny pocházejí z 9. století z oblasti Toleda v dnešním Španělsku. Nicméně jazyk mohl být používán i několik století před tím. Většina jazykovědců souhlasí, že standardizace jazyka nastala kolem 13. století.
Odkud španělština původně pochází?
Španělština je výsledkem kombinace indoevropských jazyků, které se dostaly na Pyrenejský poloostrov přistěhovalci z oblasti Černého moře, a vulgární latiny, což byl hovorový jazyk římských kolonizátorů na území dnešního Španělska.
Čím se ve Španělsku mluvilo před španělštinou?
Před příchodem Římanů se na Pyrenejském poloostrově používalo několik jazyků, většinou z indoevropských skupin. Hlavním jazykem původních obyvatel byla iberština, která se s moderní španělštinou jen málo podobala. Některé oblasti mluvily také baskičtinou, která není příbuzná s iberštinou.
Kdo mluví „původní“ španělštinou?
Původní španělština, často označovaná jako evropská španělština, se vyvinula v severním a středním Španělsku. Tato kastilská varianta jazyka je stále oficiálním jazykem Španělska a je považována za „původní“ španělštinu.
Pokud vás historie španělštiny zaujala natolik, že by jste se chtěli začít učit tento jazyk, ale nevíte, kde začít a kde sehnat materiály, máme něco pro vás! Španělština online je komplexní informační centrum, které nabízí bohatý přehled o všem, co se týká španělštiny. Tento web je neocenitelným zdrojem pro všechny, kdo se chtějí dozvědět více o jazyce, ať už jste začátečník nebo pokročilý student. Co přesně zde naleznete? Od španělských kurzů a jazykových škol, přes lektory, překladatelských firem a tlumočníky, až po seznam jazykových zkoušek, materiálů a mnoha studijních podkladů. Podrobněji jsme vám tento web popsali v článku Španělština online – vše o španělštině na jednom místě.
zdroj: fluntu.com