Zvládnutí dvou jazyků může být výzvou, zejména při přecházení mezi nimi. Můžete narazit na chyby, jako je zkomolení sloves v jednom jazyce, nesprávné použití předložek v jiném, nebo ztrátu souvislosti ve složitějších větách. Otázkou tedy zůstává: Posiluje schopnost mluvit druhým jazykem naše dovednosti v multitaskingu, zdokonaluje náš mozek nebo nás spíše zmate?
Diskuse o vlivu bilingvismu na lidský mozek se vede již od 20. let 20. století. Tehdy se mnoho odborníků domnívalo, že děti vyrůstající s dvěma jazyky jsou náchylnější ke kognitivním problémům v pozdějším věku. Dnešní vědecký pokrok však přináší nové pohledy. Psycholingvista Mark Antoniou z australské Western Sydney University ve svém článku naznačuje, že bilingvismus, tedy každodenní používání dvou nebo více jazyků, může mít pozitivní vliv na mozek, zejména s přibývajícím věkem. Antoniou se zaměřuje na to, jaké metody jsou nejlepší pro výuku dětí a předkládá důkazy, že pravidelné používání více jazyků může pomoci oddálit nástup Alzheimerovy choroby.
Jaké skutečné výhody přináší bilingvismus?
Zajímavé jsou mentální procesy v mozku, neboli interakce mezi učením jazyka a poznáváním. Kognitivní přínosy dvojjazyčnosti mohou začít na základě zkušeností z velmi raného dětství a mohou přetrvávat po celý život.
První zásadní výhodou bilingvismu je posílení exekutivních funkcí, tedy schopností, které nám umožňují efektivně kontrolovat a řídit naši pozornost. Tyto dovednosti zahrnují plánování, soustředění na klíčové informace a ignorování rušivých podnětů. Bilingvní jedinec, který ovládá dva jazyky, musí neustále řídit a koordinovat jejich použití, aby se vyhnul použití nesprávného slova v nevhodném jazyce. Tento proces neustálého přepínání mezi jazyky posiluje kognitivní kontrolu a zvyšuje schopnost efektivně zpracovávat informace.
Oblasti mozku, které řídí tuto kognitivní kontrolu, se aktivují i při jiných činnostech, kde je třeba se soustředit navzdory rušivým vlivům. Tyto úkoly nemusí být nutně jazykové povahy. Může jít o snahu poslouchat rozhovor v hlučném prostředí nebo o řešení vizuálního úkolu. Díky „svalové paměti“ vyvinuté při používání dvou jazyků se tyto schopnosti přenášejí i do dalších oblastí, zlepšují koncentraci a efektivitu při různých činnostech.
Kde se tyto výhody v mozku projeví?
Exekutivní (výkonné) funkce představují nejsložitější schopnosti mozku, ty „nejlidštější“, které nás odlišují od jiných živočichů, jako jsou opice. Tyto funkce se soustřeďují v oblastech mozku, jež jsou z evolučního hlediska nejnovější, například v prefrontální kůře, která zajišťuje pokročilé zpracování informací, v bilaterálních supramarginálních gyrech, které spojují slova s jejich významy, a v přední cingulární kůře. Výzkumy ukazují, že dvojjazyčné zkušenosti ovlivňují strukturu těchto oblastí.
Zejména dochází k nárůstu objemu šedé hmoty, která se skládá z neuronů a jejich dendritů. Tento nárůst signalizuje zdravější mozek, protože větší množství šedé hmoty znamená více neuronů a jejich spojení a tudíž zdravější mozek.
Dvojjazyčnost ovlivňuje i bílou hmotu, tedy tukovou látku, která pokrývá axony neuronů a umožňuje rychlou a efektivní komunikaci mezi nimi. S přibývajícím věkem dvojjazyčnost podporuje integritu bílé hmoty, což zajišťuje optimální komunikaci mezi neurony a udržuje spojení mezi nimi silná a funkční.
Může výuka dvou jazyků zmást či zpomalit chápaní dětí?
Mýty o dvojjazyčnosti mají své kořeny ve studiích prováděných v USA a Velké Británii během první a druhé světové války. Tyto studie zahrnovaly děti z válkou postižených oblastí, jako byli uprchlíci, sirotci nebo dokonce děti z koncentračních táborů, jejichž školní docházka byla po léta narušena a které mohly trpět traumaty. Když byly tyto děti podrobeny testům měřícím jejich jazykové schopnosti, dosahovaly velmi špatných výsledků. Místo toho, aby vědci přisoudili tyto špatné výsledky možným traumatům či posttraumatické stresové poruše (PTSD), kterou tehdy pravděpodobně ani neznali, přičítali je dvojjazyčnosti.
Až v 60. letech došlo ke změně názorů díky významné studii Elizabeth Pealové a Wallace Lamberta z McGillovy univerzity v Montrealu. Jejich výzkum ukázal, že dvojjazyčné děti nejenže netrpí kognitivním opožděním, ale naopak, dvojjazyčnost jim přináší určité kognitivní výhody.
Kromě výhod v exekutivních funkcích mají dvojjazyční jedinci a děti také lepší metajazykové povědomí. To znamená, že dokážou přemýšlet o jazyce jako o abstraktních jednotkách a asociacích. Například písmeno H je v angličtině spojováno se zvukem „he“, v ruštině se zvukem „n“ a v řečtině s hláskou „e“. Dvojjazyčný člověk snadněji pochopí, že není nic zvláštního na písmenu H, co by určovalo jeho zvuk – jde o konvence, které se liší mezi jazyky. Tato schopnost flexibilně vnímat jazykové systémy je pro dvojjazyčné jedince snazší než pro jednojazyčné.
Jsou výhody tak velké?
Skeptici argumentují, že původní nadšení kolem výhod dvojjazyčnosti pro exekutivní funkce, které se objevilo v 60. letech 20. století, mohlo být přehnané nebo špatně interpretované. Upozorňují, že výhody dvojjazyčnosti nejsou univerzální. Ne každý dvojjazyčný člověk bude mít zdravější mozek než každý jednojazyčný. Tyto výhody jsou spíše obecnými trendy, které se projevují na úrovni populace.
I když u dětí existují důkazy o výhodách dvojjazyčnosti, neprojeví se vždy. Jakmile lidé dosáhnou mladé dospělosti, například kolem 20 let, je obtížnější tyto výhody odhalit. To dává smysl, protože mozek mladých dospělých je na vrcholu svého vývoje. Proto dvojjazyčnost nemusí přinášet tolik navíc jako v dětství, kdy se mozek teprve formuje.
Nikdy není pozdě
Lidé dlouho věřili, že začít se učit jazyk v raném věku je jediný způsob, jak se ho skutečně naučit. Lidé předpokládali, že po pubertě se jazyk nedá naučit dokonale a že si vždy ponecháte přízvuk. Dnes už víme, že to není pravda. Mnoho lidí se dokáže naučit jazyky i v dospělosti a dosahují vynikajících výsledků. To nás vedlo k tomu, abychom znovu prozkoumali, v čem se liší učení jazyka v dětství od učení v dospělosti.
Je mozek v dětství skutečně flexibilnější, tedy „plastičtější“, zatímco v dospělosti je rigidnější a pevnější? Nebo hrají roli jiné faktory, jako jsou množství a typ informací, které dostáváte, množství volna, které máte, a podpora od okolí? Například dospělý, který pracuje ve dvou zaměstnáních a navštěvuje jazykové kurzy večer. Je jasné, že se učí jinak než dítě, které je neustále obklopeno podněty od rodičů a dalších pečovatelů.
Nakonec je rozdíl mezi učením jazyka u dětí a dospělých pravděpodobně kombinací obou těchto faktorů: plasticity mozku a podmínek učení. Důležité jsou také individuální rozdíly – stejné podmínky mohou u různých lidí vyvolat různé výsledky. Někteří lidé se v těchto situacích mohou výborně uplatnit, zatímco jiní mohou mít problémy.
Stárne dvojjazyčný mozek jinak než jednojazyčný?
Ze studií víme, že zhruba od 25 let věku se mozek začíná zhoršovat. Zejména jde o pracovní paměť, efektivitu, rychlost zpracování a podobně. S přibývajícím věkem se tento pokles prohlubuje. Je však pravda, že s vyšším věkem dvojjazyčnost zpomaluje tento pokles. Navíce dvojjazyční jedinci, kteří prodělali neurodegenerativní poruchu nejsou tak zapomětliví jako ostatní. To protože dvojjazyčný mozek dokáže porušené nervové spojení kompenzovat alternativními sítěmi a spojeními. Vědci tuto teorii nazývají „kognitivní kompenzace“ a docházejí k závěru, že k ní dochází proto, že dvojjazyčnost podporuje zdraví šedé i bílé hmoty.
Dokáže učení druhému jazyku zabránit Alzheimerově chorobě?
První náznaky jsou povzbudivé. Předběžné údaje naznačují, že učení se jazyku v pozdějším věku může vést k pozitivním kognitivním výsledkům.
Učení a používání jazyka je velmi komplexní činnost, která zahrnuje různé úrovně – od zvuků a slabik přes slova a gramatiku až po věty a syntax. Tato složitost vyžaduje zapojení široké škály mozkových oblastí. Tyto oblasti se překrývají s těmi, které vykazují úpadek nebo patologické změny v případě stárnoucího mozku. Proto se předpokládá, že učení se druhému jazyku může podporovat zdravé stárnutí.
Nicméně vědci zatím neprovedli dostatek studií, které by tuto otázku definitivně vyřešili. Nevíme také, kolik jazykových zkušeností je potřeba, zda záleží na druhu jazyků, které se učíte, nebo jaká úroveň znalosti je nezbytná. Na tyto otázky zatím nemáme odpovědi.
Další zajímavé články naleznete zde.
zdroj: https://knowablemagazine.org/