Jeden příklad za všechny. Když jsem hovořil s jedním známým z Anglie, který zavítal do České republiky a jedna z jeho zastávek byla i restaurace nabízející typické české speciality, neudržel jsem se smíchy. Na štítu hostince byl velký nápis hrdě hlásající „Old Czech kitchen“, tedy doslova „stará česká kuchyň“ (ovšem kuchyň ve smyslu vybavení, nikoliv stylu vaření).
Onen Angličan to bral jako vtipnou recesi a pobaven usedl ke stolu. Na jídelním lístku však spatřil něco, kvůli čemu se mu doslova obrátil žaludek na ruby. Stálo tam „Chicken soup with droppings“, tedy v překladu něco jako „kuřecí vývar s trusem“. Nevinně vypadající polévka s kapáním se proměnila v něco odporného. Raději se tedy odporoučel ještě dřív, než stačil přijít číšník. Na ptačí trus ve vývaru pocházející ze zastaralé kuchyně chuť zrovna neměl.
Promiňte, copak to je za jídlo?
Podobných případů se v restauracích odehrává více než dost, jen to nikdo příliš nesleduje. Restaurace si častokrát nechají přeložit jídelní lístek nějakým známým, nebo dokonce přímo kuchařem, který přece gastronomické výrazy musí znát. Překlady jídelních lístků jsou však velmi sofistikovanou záležitostí. Pro lepší představu, je to jako kdybych se já pokoušel vařit hovězí guláš na polední menu pro přeplněnou restauraci. A to si o sobě myslím, že guláš umím docela dobře.
Kuřecí steak a španělský opeřenec
I když se restaurace nechá osvítit a zadá překlad textu profesionálnímu překladateli, nemá zdaleka vyhráno. Nejedná-li se o překladatele, který je odborníkem na gastronomii, může překlad dopadnout obdobně nešťastně. V lepším případě bude pro zahraniční hosty nesrozumitelným. Typicky tehdy, když se některé speciality překládají příliš doslova nebo zvolí-li se příliš obecná či nepřesná terminologie.
A tak na jídelním lístku vidíme u kuřecího řízku „chicken steak“. Ruku na srdce, kuřecí steak přece vypadá i chutná úplně jinak! Správný ekvivalent je v angličtině „Schnitzel“ nebo „Escalope“. Dalším nešvarem je překlad originálních názvů bez dalšího vysvětlení. Angličan by si zcela jistě neobjednal „Spanish bird“, minimálně by se ptal, o jaký druh opeřence z jižní země se jedná. Rozhodují i takové detaily, jako například „cabbage“ a „sauerkraut“. Obojí jistě znamená zelí, ale pokaždé v jiné úpravě, apod.
Překlad nedělá zázraky
Kvalitním překladem jídelního lístku se leckdy o dost „zvednou“ tržby restaurace. U některých jídel ale nepochodíte ani se sebekvalitnějším překladem. Nedávno si nám stěžovala jedna restaurace, že italský překlad „vepřové panenky se sýrovou omáčkou“ musí být zcela jistě špatně, protože si to ti Italové stále neobjednávají a „ta panenka jim prostě furt nejde“. Je nám to líto, ale Italové mají prostě raději hovězí.
Rozhodnete-li se překlad (nejen) jídelního lístku svěřit odborníkovi, hodit se Vám bude výběr profesionálních překladatelů a překladatelských agentur z celé ČR. Abyste měli při výběru šťastnou ruku, pročtěte si raději překladatelovy recenze od zákazníků. Pak se určitě nestane, že by Vaši zahraniční hosté po přečtení přeloženého jídelního lístku nevěděli, co jim za chvíli přistane na talíři.