Globalizace, multikulturní či otevřená společnost apod. To jsou témata objevující se v médiích stále častěji. V jejich souvislosti se skloňuje i myšlenka společného jazyka. Jediného celosvětového. Stane se jím esperanto (lze se setkat i s názvem evropština), globish, angličtina či zůstaneme u zhruba 5 000 světových jazyků?
Evropština – společný jazyk pro Starý kontinent
Projekty bojující za vytvoření jednotného jazyka proslavilo především esperanto. Jazyk se sice nestal řečí, která by umožnila porozumění mezi ruským, polským, židovským a německým obyvatelstvem, jak si původně přál jeho tvůrce Ludwig Zamenhof, své příznivce si však získalo na celém světě.
Esperantského odkazu využívá i evropština, potenciální jazyk nejen Evropské unie, ale i celého Starého kontinentu. Argumenty pro využívání jednotné evropské řeči jsou přinejmenším k zamyšlení:
- výuka cizích jazyků stojí mnoho financí
- znalost cizího jazyka se nikdy nedostane na úroveň mateřské řeči
- společný jazyk přináší ekonomické výhody (viz USA)
- jednotná řeč obyvatelstvo postaví na stejnou startovní čáru – všichni začnou od začátku
Kromě důvodů PRO se samozřejmě najdou i nějaké PROTI. V textech o evropštině pochopitelně nejde o PROTI evropskéhou jazyka, ale např. o PROTI použití některého z národních jazyků jako světové řeči. Příkladem je např. angličtina, jejíž použití pro jednotný jazyk je odmítáno kvůli množství výjimek a také kvůli zvýhodnění anglicky mluvících zemí. V některých oborech ovšem angličtina již je
Ambice projektu evropského jazyka nelze upřít. Časem by prý evropštinou mohl mluvit celý svět.
Globish – komunikační nástroj pro všechny
Teorii podporující jeden světový jazyka se v praxi pokouší zavést tzv. Globish. Jean-Paul Nerrière, který jej poprvé popsal tvrdí, že nejde o žádný jazyk, který by měl vlastní literaturu či kulturní zázemí. Je to prostě jen komunikační prostředek.
Globish je ve skutečnosti formou anglického jazyka, který nahrazuje bohatou angličtinu rodilých mluvčích (srovnejte např. s pidžin). Bývá také nazýván English-lite a dokonce byla stanovena jeho jednoduchá pravidla. Krátké věty bez zkratek, idiomů a klišé. Globish používá pouze 1500 anglických slov a žádnou složitou gramatiku.
Myšlenka se ujala a základy globish se již učí studenti v Jižní Koreji či Paříži.
Kultura a tradice v národních jazycích
Odpůrci jediného jazyka poukazují na kulturní rozmanitost, kterou s sebou jednotlivé jazyky přinášejí. Národní jazyky v jsou kromě dorozumívacího prostředky také nositelem kultury a tradic dané skupiny (nejčastěji národa). Pro mnohé malé národy (jako např. Čechy) je jejich vlastní řeč uvědoměním národní identity, kterou si nesou s sebou i v případě, že se přestěhují do jiné země.
„Máme tedy tendenci si myslet, že kdyby existoval jen jeden jasný a dokonalý jazyk, v němž by věci nalézaly svůj přesný odraz, mohli bychom se všichni mezi sebou dorozumívat bez námahy, unikli bychom babylonské katastrofě, zmatení jazyků a nezakusili bychom onu bezútěšnost z toho, že jsme odsouzeni na zrádný překlad. Tak to ale není! Tento jediný jazyk, zlomek snu o prvotním jazyce neboli Ursprache – o tom samém jazyce, v němž spolu v Ráji mluvili Bůh a Adam – by byl k smrti nudný, zabíjel by už v zárodku každou konverzaci a významně by snížil „možnosti signifikance“, říká ve svém článku Nejlepší možná zrada Robert Maggiori.
Nové dialekty a varianty
Ideu jednotného světového jazyka, kterým se časem (až se jej všichni naučí) bude moci dohovořit celá zeměkoule, popírá názor o vzniku nových dialektů a variant.
Představme si, že celý svět začne hovořit jedinou řečí (jak tomu koneckonců údajně bylo již v minulosti před babylónským zmatením jazyků). Postupem času se díky geografickým vzdálenostem začnou tvořit drobné odchylky a odlišnosti v jednotlivých částech světa. Nové generace obyvatel by společnou řeč stále více přizpůsobovaly a za několik století by jen jazykovědci byli schopni vypátrat původ jednotlivých slov. Tomuto tvrzení částečně nahrává současné rozšíření angličtiny. Psaná forma si sice zachovává podobná či stejná pravidla, mluvená řeč je značně odlišná. Zkusili jste někdy porovnat řeč rodilého Ira a obyvatele Jihoafrické republiky (obě země mají angličtinu jako mateřskou řeč)?
Podle časopisu „by čím dál širší využití angličtiny v evropském vysokoškolském vzdělávání mohlo stát Velkou Británii strategickou konkurenční výhodu.“
Použité zdroje
E-lingvo
projekty zjednodušené angličtiny
Nejlepší možná zrada
Jeden jazyk ve školních lavicích
Potřebujete kvalitní překlad? Vybírejte z naší nabídky: překlad stránek, překlady z ruštiny, překlad webových stránek, anglický překlad a překlady do francouzštiny