Jazyky na Balkáně

Vydejme se dnes do oblasti, kde po staletí vedle sebe žije pravoslaví, římskokatolická církev a islám, a kde maďarské, rakouské, ruské i turecké vlivy dlouhodobě ovlivňovaly svébytnou kulturu místních obyvatel. Do míst, která prošla mnohým válečným utrpením, ale nyní opět povstává z popela. Vydejme se na Balkán.

Trocha teorie

Jihoslovanské jazyky tvoří jednu ze tří
skupin slovanských jazyků. Tato jazyková skupina více než jiné
slovanské řeči do sebe hojně vstřebávala vlivy germánské, ugrofinské a
románské (především rumunština), což bylo podmíněno především
geografickou i kulturní odděleností od ostatních slovanských národů a
na druhou stranu relativním dosahem jazyků jiných jazykových rodin.

Jihoslovanské jazyky se dále dělí na východní a západní větev. Podívejme se dnes na druhou jmenovanou, konkrétně na chorvatštinu, bosenštinu a srbštinu.

Výše uvedené jazyky jsou krajinnými variantami srbochorvatštiny.
Srbochorvatština, jež byla konstituována v polovině 19. století,
představovala sjednocující prvek v historii doposud samostatně se
vyvíjejících dialektů v Chorvatsku a Srbsku.

Za dialekt srbštiny je někdy považována černohorština. Černá Hora jej však v ústavě schválila jako úřední jazyk v r. 2007. Kromě okolních jazyků jej ovlivnila zejména turečtina a němčina.

Dnes těmito jazyky hovoří
18,5 mil. obyvatel.

Blízké a vzdálené

Právě z důvodu
jednotného základu v srbochorvatštině jsou si jednotlivá slova velmi
podobná a po zvukové stránce takřka identická, jak dokládá tabulka s
frázemi níže. Chorvatština, bosenština a srbština se mnohdy liší jen
psanou podobou některých slov a vlivy, kterými byl daný jazyk vystaven.
Například bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především
užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů, arabizmů).

Nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky lze vyjádřit pomocí následující tabulky:

česky bosensky srbsky chorvatsky
káva kahva kafa kava
kuchař kuhar kuvar kuhar
lehce lahko lako lako
měkké mehko meko meko
šálek fildžan vildžan vildžan

V
souvislosti s jazykovou příbuzností jsou ještě více zarážející prudké
nacionalistické vášně, které rozpoutaly vleklé války a krveprolití v
90. letech 20. století. Ale snad to bude právě ona jazyková a do jisté
míry také kulturní příbuznost, která zmíněné národy přivede k věcnému 
a funkčnímu dialogu, jenž bude stát na počátku pokojného soužití.

Latinka nebo cyrilice?

Zajímavým vývojem prošla psaná podoba jazyka.
Forma písma, podobně jako na Velké Moravě, úzce souvisela s přijetím
křesťanství v době raného středověku. Zatímco Srbové se přimkli k
východní formě křesťanství a s ní k cyrilici, Chorvaté se přiklonili k Římu a začali používat latinku. Bosňáci, kteří zprvu používali srbskou a následně také chorvatskou abecedu, v době nadvlády Osmanské říše konvertovali k islámu a přijali arabské písmo
(arabica). Dnes  již opět používají pouze latinku a cyrilici. Taktéž
Srbové začali užívat chorvatskou abecedu, byť cyrilice v srbských
textech převládá.

Výslovnost – pozor na přízvuky

Výslovnost
bosenštiny, srbštiny a chorvatštiny by vzhledem k jisté příbuznosti k
češtině neměla činit větší potíže. Samohlásky se v podstatě vyslovují
stejně jako v češtině s výjimkou následujících:

ć – má měkčí výslovnost než české č (noć, pluća, kuća)
dž – vyslovujeme tvrdě podle vzoru džbán, džem (džip, džemper)
đ – vzniká splynutím ď a ž (đak, gospođa, građanin), vyslovujeme měkce
h – vyslovujeme jako nevýrazné české ch, bosensky také jako h (hladnoća)
lj – měkké ľ (nikoli l+j) (učitelj, prtljag, ljubav)
nj – vyslovuje jako české ň
ý – v chorvatštině změkčuje c
i – neměkkčí předchozí souhlásky, tedy „vidimo“ e vyslovíme tvrdě [vidymo]

Na
rozdíl od češtiny, která má přízvuk vždy na první slabice, je v
jihoslovanských jazycích tzv. volný přízvuk. To znamená, že v
bosenštině, srbštině a chorvatštině může být přízvuk u tří a více
slabičných slovech na kterékoli slabice vyjímaje poslední slabiku slov.
K tomu připomeňme, že přízvuk může být různý v různých tvarech téhož
slova (tzv. pohyblivý přízvuk). Přízvuk je buď stoupavý nebo klesavý:
např. slovo „napjev“ (nápěv) má v první slabice dlouhý přízvuk
stoupavý, slovo „dan“ (den) přízvuk klesavý.

Jak na gramatiku? Intuitivně!

Základní
gramatická pravidla všech uvedených jazyků nejsou pro Čecha složitá a
většinu lze intuitivně odvodit. Sice ve všech uvedených jazycích
existuje sedm časů, nicméně mnohé z nich se užívají jen knižně. Proto
si vyjmenujme jen ty nejzákladnější pravidla, abychom se při cestách na
Balkán vyhnuli zbytečných chybám.

Chorvatština, srbština i
bosenština má stejně jako v češtině tři rody (mužský, ženský a
střední). Taktéž v počtu pádů se tyto slovanské jazyky shodují (sedm
pádů). Přechylování zde ovšem nehledejte.

Nejčastěji budeme asi
užívat přítomný čas. Ten se tvoří pomocí koncovek -m, em, -im. Výchozím
tvarem je 3. osoba j. č. , na kterou se tyto koncovky připojují.

osoba j.č. mn.č.
1. -m; -ēm -mo; -ēmo; -īmo
2. -š; -ēš; -īš -te; -ēte; -īte
3. -ø; -ē; -ī jū; -ū; -ē

Balkánské minimum

Protože
země na Balkánu jsou Čechy vnímány zejména jako místa, kde se dá
strávit příjemná dovolená, uveďme si zde alespoň několik základních
turistických frází:

česky chorvatsky srbsky bosensky

Dobrý den

Dobar dan Dobar dan Dobar dan
Ahoj Bok

Zdravo, Ćao

Zdravo
Nashledanou Dovienja Dovidjenja Do vidjenja
Děkuji Hvala ljepa Hvala vam Hvala
Omlouvám se Izvinjavam se Žao mi je Izvinite
Jmenuji se… Zovem se… Zovem se… Zovem se…
Nemluvím chorvatsky/srbsky/bosensky Ne govorim hrvatski Ne govorim srbski Ne govorim bosanski
Kolik to stojí? Koliko košta? Koliko košta? Koliko ovo kosxta?
Kde je? Gdje je? Gde je? Gdje je?
Jídelní lístek prosím Molim vas jelovnik Jelovnik, molim Vas Mogu li poglegati jelovnik?
Účet prosím Molim Vas račun Donesite mi ralun, molin Racxun, molim vas

Balkánské jazyky na internetu

Chorvatština,
bosenština, ani srbština nejsou jazyky, ke kterým by jste našli
množství on-line materiálů. Ovšem cestovatelské přehledy frází,
zjednodušené slovníky a pro skutečné milovníky Balkánu také internetové
kurzy, lze přeci jen dohledat.

Jedete-li do Chorvatska, bude se vám hodit několik přehledných frází z portálu Centrum.cz, případně lépe zpracované chorvatské fráze v angličtině. 5000 hesel nabízí slovník na serveru Ochorvatsku.cz, rozšířenou verzi je možno si nainstalovat přímo do počítače. K výuce chorvatštiny vybízí anglicko-chorvatské kurzy Learn Croatian nebo Croatian language.

V podobném pořadí můžeme pokračovat také u srbštiny: dvanáctistránkovou brožurku s frázemi naleznete na serveru Nonbabylon.revolucni.com. Ještě obsáhlejší soubor frází a přehledně vysvětlenou gramatiku nabízí ke sdílení jedna z amerických škol. Jednoduchý srbsko-anglický překladač nabízí LingvoSoft. A zájemcům o internetový kurz zdarma lze jen doporučit stránky černohorské agentury.

Bosenské fráze a nejzákladnější slovíčka nejsnadněji naleznete na stránkách Bosnain 101 a Learn Bosnian,
kde je pro vás připraven také obsáhlejší on-line kurz. Překladač mezi
bosenštinou a angličtinou je k dispozici na serveru se zvukomalebným
názvem Rjecnik.

Zdroje:

http://www.slovane.ic.cz/
http://www.bosna.cz/index.html
http://www.visit-croatia.co.uk/
http://www.visit-montenegro.com/
http://www.omniglot.com/writing/serbo-croat.htm

 

Přidat komentář