Vydejme se dnes do oblasti, kde po staletí vedle sebe žije pravoslaví, římskokatolická církev a islám, a kde maďarské, rakouské, ruské i turecké vlivy dlouhodobě ovlivňovaly svébytnou kulturu místních obyvatel. Do míst, která prošla mnohým válečným utrpením, ale nyní opět povstává z popela. Vydejme se na Balkán.
Trocha teorie
Jihoslovanské jazyky tvoří jednu ze tří
skupin slovanských jazyků. Tato jazyková skupina více než jiné
slovanské řeči do sebe hojně vstřebávala vlivy germánské, ugrofinské a
románské (především rumunština), což bylo podmíněno především
geografickou i kulturní odděleností od ostatních slovanských národů a
na druhou stranu relativním dosahem jazyků jiných jazykových rodin.
Jihoslovanské jazyky se dále dělí na východní a západní větev. Podívejme se dnes na druhou jmenovanou, konkrétně na chorvatštinu, bosenštinu a srbštinu.
Výše uvedené jazyky jsou krajinnými variantami srbochorvatštiny.
Srbochorvatština, jež byla konstituována v polovině 19. století,
představovala sjednocující prvek v historii doposud samostatně se
vyvíjejících dialektů v Chorvatsku a Srbsku.
Za dialekt srbštiny je někdy považována černohorština. Černá Hora jej však v ústavě schválila jako úřední jazyk v r. 2007. Kromě okolních jazyků jej ovlivnila zejména turečtina a němčina.
Dnes těmito jazyky hovoří
18,5 mil. obyvatel.
Blízké a vzdálené
Právě z důvodu
jednotného základu v srbochorvatštině jsou si jednotlivá slova velmi
podobná a po zvukové stránce takřka identická, jak dokládá tabulka s
frázemi níže. Chorvatština, bosenština a srbština se mnohdy liší jen
psanou podobou některých slov a vlivy, kterými byl daný jazyk vystaven.
Například bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především
užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů, arabizmů).
Nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky lze vyjádřit pomocí následující tabulky:
česky | bosensky | srbsky | chorvatsky |
káva | kahva | kafa | kava |
kuchař | kuhar | kuvar | kuhar |
lehce | lahko | lako | lako |
měkké | mehko | meko | meko |
šálek | fildžan | vildžan | vildžan |
V
souvislosti s jazykovou příbuzností jsou ještě více zarážející prudké
nacionalistické vášně, které rozpoutaly vleklé války a krveprolití v
90. letech 20. století. Ale snad to bude právě ona jazyková a do jisté
míry také kulturní příbuznost, která zmíněné národy přivede k věcnému
a funkčnímu dialogu, jenž bude stát na počátku pokojného soužití.
Latinka nebo cyrilice?
Zajímavým vývojem prošla psaná podoba jazyka.
Forma písma, podobně jako na Velké Moravě, úzce souvisela s přijetím
křesťanství v době raného středověku. Zatímco Srbové se přimkli k
východní formě křesťanství a s ní k cyrilici, Chorvaté se přiklonili k Římu a začali používat latinku. Bosňáci, kteří zprvu používali srbskou a následně také chorvatskou abecedu, v době nadvlády Osmanské říše konvertovali k islámu a přijali arabské písmo
(arabica). Dnes již opět používají pouze latinku a cyrilici. Taktéž
Srbové začali užívat chorvatskou abecedu, byť cyrilice v srbských
textech převládá.
Výslovnost – pozor na přízvuky
Výslovnost
bosenštiny, srbštiny a chorvatštiny by vzhledem k jisté příbuznosti k
češtině neměla činit větší potíže. Samohlásky se v podstatě vyslovují
stejně jako v češtině s výjimkou následujících:
ć – má měkčí výslovnost než české č (noć, pluća, kuća)
dž – vyslovujeme tvrdě podle vzoru džbán, džem (džip, džemper)
đ – vzniká splynutím ď a ž (đak, gospođa, građanin), vyslovujeme měkce
h – vyslovujeme jako nevýrazné české ch, bosensky také jako h (hladnoća)
lj – měkké ľ (nikoli l+j) (učitelj, prtljag, ljubav)
nj – vyslovuje jako české ň
ý – v chorvatštině změkčuje c
i – neměkkčí předchozí souhlásky, tedy „vidimo“ e vyslovíme tvrdě [vidymo]
Na
rozdíl od češtiny, která má přízvuk vždy na první slabice, je v
jihoslovanských jazycích tzv. volný přízvuk. To znamená, že v
bosenštině, srbštině a chorvatštině může být přízvuk u tří a více
slabičných slovech na kterékoli slabice vyjímaje poslední slabiku slov.
K tomu připomeňme, že přízvuk může být různý v různých tvarech téhož
slova (tzv. pohyblivý přízvuk). Přízvuk je buď stoupavý nebo klesavý:
např. slovo „napjev“ (nápěv) má v první slabice dlouhý přízvuk
stoupavý, slovo „dan“ (den) přízvuk klesavý.
Jak na gramatiku? Intuitivně!
Základní
gramatická pravidla všech uvedených jazyků nejsou pro Čecha složitá a
většinu lze intuitivně odvodit. Sice ve všech uvedených jazycích
existuje sedm časů, nicméně mnohé z nich se užívají jen knižně. Proto
si vyjmenujme jen ty nejzákladnější pravidla, abychom se při cestách na
Balkán vyhnuli zbytečných chybám.
Chorvatština, srbština i
bosenština má stejně jako v češtině tři rody (mužský, ženský a
střední). Taktéž v počtu pádů se tyto slovanské jazyky shodují (sedm
pádů). Přechylování zde ovšem nehledejte.
Nejčastěji budeme asi
užívat přítomný čas. Ten se tvoří pomocí koncovek -m, em, -im. Výchozím
tvarem je 3. osoba j. č. , na kterou se tyto koncovky připojují.
osoba | j.č. | mn.č. |
1. | -m; -ēm | -mo; -ēmo; -īmo |
2. | -š; -ēš; -īš | -te; -ēte; -īte |
3. | -ø; -ē; -ī | jū; -ū; -ē |
Balkánské minimum
Protože
země na Balkánu jsou Čechy vnímány zejména jako místa, kde se dá
strávit příjemná dovolená, uveďme si zde alespoň několik základních
turistických frází:
česky | chorvatsky | srbsky | bosensky |
Dobrý den |
Dobar dan | Dobar dan | Dobar dan |
Ahoj | Bok |
Zdravo, Ćao |
Zdravo |
Nashledanou | Dovienja | Dovidjenja | Do vidjenja |
Děkuji | Hvala ljepa | Hvala vam | Hvala |
Omlouvám se | Izvinjavam se | Žao mi je | Izvinite |
Jmenuji se… | Zovem se… | Zovem se… | Zovem se… |
Nemluvím chorvatsky/srbsky/bosensky | Ne govorim hrvatski | Ne govorim srbski | Ne govorim bosanski |
Kolik to stojí? | Koliko košta? | Koliko košta? | Koliko ovo kosxta? |
Kde je? | Gdje je? | Gde je? | Gdje je? |
Jídelní lístek prosím | Molim vas jelovnik | Jelovnik, molim Vas | Mogu li poglegati jelovnik? |
Účet prosím | Molim Vas račun | Donesite mi ralun, molin | Racxun, molim vas |
Balkánské jazyky na internetu
Chorvatština,
bosenština, ani srbština nejsou jazyky, ke kterým by jste našli
množství on-line materiálů. Ovšem cestovatelské přehledy frází,
zjednodušené slovníky a pro skutečné milovníky Balkánu také internetové
kurzy, lze přeci jen dohledat.
Jedete-li do Chorvatska, bude se vám hodit několik přehledných frází z portálu Centrum.cz, případně lépe zpracované chorvatské fráze v angličtině. 5000 hesel nabízí slovník na serveru Ochorvatsku.cz, rozšířenou verzi je možno si nainstalovat přímo do počítače. K výuce chorvatštiny vybízí anglicko-chorvatské kurzy Learn Croatian nebo Croatian language.
V podobném pořadí můžeme pokračovat také u srbštiny: dvanáctistránkovou brožurku s frázemi naleznete na serveru Nonbabylon.revolucni.com. Ještě obsáhlejší soubor frází a přehledně vysvětlenou gramatiku nabízí ke sdílení jedna z amerických škol. Jednoduchý srbsko-anglický překladač nabízí LingvoSoft. A zájemcům o internetový kurz zdarma lze jen doporučit stránky černohorské agentury.
Bosenské fráze a nejzákladnější slovíčka nejsnadněji naleznete na stránkách Bosnain 101 a Learn Bosnian,
kde je pro vás připraven také obsáhlejší on-line kurz. Překladač mezi
bosenštinou a angličtinou je k dispozici na serveru se zvukomalebným
názvem Rjecnik.
Zdroje:
http://www.slovane.ic.cz/
http://www.bosna.cz/index.html
http://www.visit-croatia.co.uk/
http://www.visit-montenegro.com/
http://www.omniglot.com/writing/serbo-croat.htm