Co je komunikativní metoda?

Pokud na stránkách jazykových škol naleznete termín komunikativní
metoda, dozvíte se většinou pouze to, že při výuce kladou důraz na
komunikaci. V čem ovšem spočívají klady a zápory této metody? Pokusili
jsme se to zjistit za vás.

Komunikativní, komunikační nebo přímá výuková metoda – to všechno jsou termíny, s kterými se můžete setkat a které označují jednu a tutéž metodu. „Komunikační“ je zřejmě to nekorektnější pojmenování, „komunikativní“ je zase nejčastější a nejzavedenější.

Jak už název napovídá, celá metoda je založena zejména na komunikaci – a to předně komunikaci studenta ve studovaném jazyce. Hovor v mateřském jazyce bývá omezen pouze na nezbytné minimum, neměl by se používat ani při vysvětlování gramatiky či nových slovíček. Naopak žádaná je aktivita studenta, nutnost o nových termínech přemýšlet a hledat pravý význam bez použití slovníku. Lektor se v hlavách studentů snaží vyvolat tzv. efekt „aha“ – neboť pokud student na správné řešení přijde sám, je větší pravděpodobnost, že si ho bude pamatovat.

Komunikativní metoda je jednou z nejrozšířenějších moderních výukových metod. V protikladu k ní stojí metoda gramaticko-překladová, která dává důraz na znalost systému jazyka, četbu a psanou komunikaci, či tzv. metoda drilu. Těmto metodám bývá však často vyčítána nevyváženost – zaměřují se často pouze na určitou část jazyka a opomíjí jiné avšak stejně důležité prvky.

Základy metody

Proto je důležité, že správná komunikativní metoda se vyznačuje zejména komplexností. Nesmí opomíjet ani jednu část jazyka, měla by se věnovat jak mluvené komunikaci, tak té psané, poslechu i řečové improvizaci.

Druhým rysem, který by měla mít dobře uplatňovaná komunikativní metoda je adresnost. Lektor se přizpůsobuje potřebám studentů, nikoli naopak.

A třetím, neméně důležitým, je prvek užitečnosti. Lektor se studenty probírá praktická témata, snaží se je uvést do komunikačních situací, ve kterých se ocitnou ve všední den, učí slovíčka a fráze, které jsou živé a reálné.

K výuce je vhodné používat veškeré vymoženosti techniky, neomezovat se pouze na sluchové vjemy. Proto by pro lektora komunikativní metody mělo být samozřejmostí používání internetu, audio i video výukových materiálů a měl by umět navodit (ale zároveň ovládat a usměrnit) neformální atmosféru při výuce. Základem této metody je přeci komunikace.

Slabinou může být špatný lektor

Hlavní slabinou této metody může být lektor. Nekvalitní a nedostatečně vzdělaný lektor může komunikativní metodu výuky zredukovat na pouhou konverzaci, která sama o sobě je pouze částí a prostředkem, kterým se tato metoda uplatňuje.